Světlo a aura

Světlo je nezbytné (podle K. Weinfurthera ovšem k vidění aury světla zapotřebí není, přinejmenším je ve tmě vidět éterické tělo. Otázka je, zda pak nemusí být člověk obdařen jasnovidností) k vidění jakékoliv aury. Aury živých organismů reagují na světlo - zvětšují se a zjasňují. Tato reakce je zaznamenatelná především při expozici aury slunečnímu světlu. Dá se říct, že aura je fotosenzitivní. Prováděl jsem rozsáhlá pozorování této reakce na světlo. Pozoroval jsem aury jednotlivých lidí v domě, a ihned poté jsem je vyvedl na denní světlo. Aury lidí na světle se zvětšily a byly také podstatně jasnější. Na přímém slunečním světle přímo zářily životem. Viděl jsem aury, které na denním světle expandovaly do velikosti i několikanásobné, než byla jejich běžná. Další, taktéž zajímavá zjištění, která dávají váhu mému tvrzení, že aura není světlo, i když to je k jejímu pozorování nezbytné: hlavní aura není v naprosté tmě vidět!. Kdyby aura byla světlem, proč by beze světla nebyla vidět? Tímto chci říct, že světlo a běžný zrak jsou stejně důležitým aspektem při vidění aury.

V úplné tmě lze vidět nepatrnou aktivitu kolem energetického těla, velmi blízko povrchu kůže. Je skoro neviditelná, ale vypadá jako úzké a velmi slabé proužky a víry namodralého světla. Nejvíce jsou patrné kolem konečků prstů, pokud ruce natáhnete před sebe. Občas je také možné spatřit malé ale velmi intenzivní světlené body, umístěné na plně aktivních čakrách. Ve skutečnosti musí být hodně otevřené, aby tento jev byl patrný a taktéž musíte být velmi soustředění na takovýto subjekt. Chce to hodně umu a objekt vašeho pozorování musí být duchovně sladěný a vyrovnaný. Je mnohem lépe vidět při sníženém osvětlení, kdy jsou vidět jen obrysy stínů - umožní vám to zaostřit. Při pozorování jakékoliv části energetického těla v temnotě se k zaostření čelní čakry používá paměťové vizualizace. Musíte přesně vědět, kde subjekt je a být schopni přesně odhadnout vzdálenost, směr, pozici a vše si umět velmi jasně představit. Vzhledem k výše napsanému, domnívám se, že jak astrální vidění, tak i jasnozřivost umožňuje vidění energetické aktivity v naprosté tmě. To by mohlo být logickým vysvětlením tohoto jevu. (Přestože k jasnozřivosti ani k astrálnímu vidění není potřeba světlo, oči a normální ostřící mechanismy jsou přesto používány, ale řídí se pamětí a ostří pomocí paměťové vizualizace. Takže s astrálním a jasnovidným vnímáním můžete vidět jak v temnotě, tak i za plného světla.)