Téměř hvězdné války?

Poprvé v historii lidstva se přesunulo bojiště až na hranici vesmíru a oživilo futuristické vize z dob studené války. O výsledku nedávného střetu Izraele a Íránu nakonec rozhodly tradičnější – ale přitom ještě dražší – zbraně.

Konflikt mezi Íránem a Izraelem se nevedl podél žádné frontové linie. Bojiště se přesunulo vysoko nad zemský povrch, často až na samotnou hranici vesmíru, kde se střetávaly rakety v tichých, avšak oslnivých explozích. Nešlo o pouhou metaforu; používaná technologie byla v mnoha ohledech potomkem amerického programu z 80. let, známého jako „Hvězdné války“. Poprvé v historii se válka ve velkém měřítku dotkla kosmu. 

Frontová linie neexistuje na zemi, ale jen a výhradně na nebi – a ještě v různých patrech. Nejvyšší z nich přitom dosahovalo za hranici 100 kilometrů, které je považováno za hranici vesmíru. Nemá to žádný fyzikální či jiný důvod, hlavní roli hrálo v tomto případě kulaté číslo, nicméně právě tato výška se obecně uznává.

Střety se přitom odehrávaly zcela bez přímé lidské účasti: na íránské straně stály balistické střely mířící na Izrael, na izraelské pak řízené střely, které je měly ničit. Na nebi vytvářely působivou podívanou.

Zásah útočící balistické střely ve výšce přes 80, často až 100 kilometrů, kde je jen zanedbatelné množství vzduchu, vytvoří takřka dokonalou, tiše se rozpínající modro-růžovou kouli.

Není to důsledek výbuchu trhaviny či paliva. Moderní protiraketové systémy totiž spoléhají na metodu „hit-to-kill“, tedy přímý náraz. Energie uvolněná při srážce dvou objektů letících proti sobě rychlostí několika kilometrů za sekundu okamžitě zahřeje jejich zbytky na extrémní teploty. Výsledkem je vizuální efekt, který připomíná spíše astronomický úkaz než válečný akt.

Srážka „vyrobí“ mrak trosek, ten je ovšem tvořený převážně velmi malými, často jen gramovými úlomky. Tento mrak se během několika stovek sekund rozpíná do šířky stovek kilometrů a vlivem zemské gravitace a zbytků atmosféry rychle ztrácí rychlost a výšku. Během minut tak většina materiálu shoří v atmosféře, nebo dopadne zpět na Zemi s průměrnou hustotou jen několika gramů trosek na kilometr čtvereční (viz například tato starší práce). Střety se přitom (zatím) odehrávají příliš nízko, než aby nějak ohrozily satelity na oběžných drahách. Ty se totiž prakticky všechny nachází ve výškách nad 250 kilometrů.

Ačkoliv masové nasazení této technologie v letech 2024 a 2025 bylo bezprecedentní, úplně první sestřel balistické střely mimo zemskou atmosféru v historii válečnictví provedl izraelský systém Arrow-3 už na konci roku 2023. Tehdy zničil raketu vypálenou z Jemenu húthíjskými povstalci.

V blízké budoucnosti se nepochybně budou šířit. Trend potvrzuje i iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa známá jako „Golden Dome“ (Zlatý dóm). Jde do jisté míry o restart Reaganových Hvězdných válek, ovšem s technologiemi 21. století. Plán počítá nejen s obranou proti balistickým střelám, ale i proti hypersonickým a manévrujícím zbraním. Je to vize, která byla v 80. letech doménou science fiction, ale díky pokrokům v miniaturizaci a dramatickému snížení nákladů na vynášení nákladů do vesmíru je dnes technicky přece jen blíže realitě (ve všech ohledech).

I tak zůstává největší překážkou astronomická cena a obrovská složitost. Bránit malé území Izraele je, slovy experta Jeffreyho Lewise pro Seznam Zprávy, jako „manévrovat s kajakem“. Bránit kontinentální Spojené státy je jako „otáčet bitevní loď“. Nezávislé odhady mluví o nutnosti rozmístit na oběžné dráze až 16 000 antiraket, aby systém dokázal čelit i relativně malému útoku deseti střel. Kongresový rozpočtový úřad odhaduje cenu jen vesmírných komponent na více než 540 miliard dolarů.

Rusko a Čína navíc vnímají takový projekt jako hluboce destabilizující a hrozí novými, ještě nebezpečnějšími závody ve zbrojení. Varují, že by to vedlo k vývoji „šílených sci-fi zbraní“, jen aby si udržely schopnost odstrašení.

Na to je ovšem už pozdě. Válka se již do vesmíru dostala. V dohledné době v možných konfliktech ale bude hrát spíše malou roli, třeba jako bombardéry v 1. světové válce. „Hvězdné války“ sice začaly, ale o vítězi se bude ještě dlouho rozhodovat dole na Zemi.