Tradice sv. Mikuláše

Mikuláš slovenských krajanů v Ottawě v Kanadě (7. prosince 2003)
Tradice spojené s Mikulášovou osobou jsou velmi pestré a krajově i národnostně se liší. Součástí většiny z nich je rozdávání dárků dětem. V USA se tato tradice postupně přetvořila ve fenomén Santa Clause, který ovšem dnes již roznáší dárky o Vánocích. Odtud se v této pozměněné podobě šíří do okolního světa. Santa Claus však nemá atributy a oděv českého Mikuláše, ale je oblečen do červeno-bílého oděvu, červeno-bílé čepice a vysokých holínek.

Česko a Slovensko

V Česku a na Slovensku je v dnešní době při tzv. mikulášské nadílce Mikuláš představován v biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem a je doprovázen anděly a čerty. Tato skupinka obchází domácnosti s dětmi 5. prosince v předvečer svátku sv. Mikuláše. Andělé s Mikulášem roznášejí dárky, čerti se starají o symbolické trestání a strašení zlobivých dětí. Ne vždy však byl Mikuláš doprovázen andělem a čertem. Jindy s ním chodil třeba obecní policajt. Anděl je ze všech společníků nejmodernější verzí. Celkově je Mikuláš jakousi přípravou na Vánoce, kdy se nerozdávají příliš hodnotné a trvalé dary, ale spíše jen nějaké pamlsky nebo malé dárky pro štěstí, však v době, ze které tento zvyk pochází, tedy v době kdy byly podobné laskominy a některé druhy ovoce méně dostupné, toto bylo oceňováno více než dnes. Ve všech dobách v této tradici však šlo především více o zážitek než o dary. Koledovalo se již před staletími, k mikulášským slavnostem se používali i koně, vozy a hlasitá hudba.

Nizozemsko a Belgie

Také v Nizozemsku se jedná o tradici, která je určena především dětem. V Nizozemsku se Mikuláš označuje jako Sinterklaas, jeho kostým je obdobný jako v Česku a na Slovensku, ale místo andělů a čertů ho doprovází Zwarte Piet (Černý Petr). Sinterklaas vlastní červenou knihu, do které si zapisuje poznámky o hodných a zlobivých dětech. Černý Petr má jutový pytel, v němž mohou zlobivé děti skončit. Sinterklaas přijíždí již první sobotu po 11. listopadu parníkem ze Španělska. Tato tradice pochází z 19. století, jednalo se o nutnou cestu z důvodu obstarání pomerančů a granátových jablek. Vítají ho davy lidí a v ulicích nizozemských měst se pohybuje na bílém koni. Do 5. prosince se věnuje návštěvám škol, nemocnic a nákupních center. 5. prosince děti připraví do blízkosti komínu (v moderních domácnostech k ústřednímu topení) své boty, do kterých často dávají mrkev či seno pro Sinterklaasova koně, který se pohybuje ve výšce nad komíny domů (odtud obdobně i Santa Claus). Dárky, často ve formě sladkostí, dostávají děti v severním Nizozemsku 5. prosince večer a v jižním Nizozemsku, Belgii, Lucembursku a severní Francii 6. prosince ráno. Sinterklaas ovlivnil vznik tradice Santa Clause v USA. Postava Černého Petra je však velmi kontroverzní, protože je chápána rasisticky a je asociována s otroctvím. Postava Černého Petra má původ buď ve španělské nadvládě nad Nizozemím, kdy by Černý Petr představoval maurského pážete, nebo v legendě, že chodí komínem a je tedy umouněný od popela. O tomto problému hovoří dokument afroamerického filmaře Rogera Rosse Williamse Is this Dutch holiday character racist? (2015).