V Milevsku byl nalezen hřeb pocházející z Ježíšova kříže?

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém podle tradice zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Na místě o tom v pondělí informovali zástupci církve a vědci.

Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.

Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 × 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král,” uvedl archeolog Jiří Šindelář.

Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Na jaře například v objektu nalezli tajnou chodbu. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Objev pozůstatků relikviáře v Milevsku se řadí mezi nejvýraznější výsledky práce archeologů v posledních letech. V nedávné minulosti se podařilo například na pražském Vyšehradě odkrýt základy jednoho z největších kostelů střední Evropy (srpen 2014), který je zároveň nejstarším známým vyšehradským kostelem.

V listopadu 2015 pak náhodný nálezce při zkoumání rybniční soustavy u Chýště na Pardubicku na rozoraném poli objevil neobvykle velký denárový poklad, označovaný za poklad století.

Tak starý relikviář je na našem území naprostou raritou. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.

Kardinál Dominik Duka v Milevsku uvedl, že tímto nálezem se křesťanství vrací ke kořenům. Navíc se prý potvrzuje, že území současné České republiky bylo z historického hlediska významným prostorem. „Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.