Více o ájurvédě

Poslední dobou se mnoho lidí začíná obracet k alternativním způsobům léčení, protože pociťují nedostatky západní alopatické medicíny, která svými metodami často způsobuje různé alergické reakce organismu, v těle zabíjí jak nežádoucí, tak i žádoucí bakterie, nepříznivě ovlivňuje metabolický systém apod. Navíc mnoho nemocí ani vyléčit nemůže. Védská literatura nepopisuje pouze záležitosti týkající se duchovní existence, ale také obsahuje rady, jak správně žít v tomto hmotném světě, kde jsme uvězněni v dočasných hmotných tělech, a i tak ze špatného vytěžit to nejlepší.

Ájurvéda se zabývá zdravím a celkově lepším životním stylem, abychom se s plným nasazením a bez nežádoucího rozrušování mohli věnovat duchovnímu životu. Tato věda vysvětluje, že nemoci vznikají kvůli nerovnováze či neumírněnosti. Bhagavad-gítá (6.17) se zmiňuje: „Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním jógy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.“ Alopatická antibiotika a chemoterapeutika slouží k rychlé léčbě projevených tělesných nemocí, ale bohužel neodstraňují samotnou příčinu nemoci. Je to podobné, jako když při uklízení všechnu špínu pěkně zametete pod koberec. Ájurvéda v první řadě doporučuje prevenci. Naším záměrem není prezentovat širokou škálu ájurvédských léků a léčebných postupů, ale spíše seznámit s ájurvédským přístupem ke zdraví a podstatou léčení různých onemocnění.

O ájurvédě, neboli vědě o životě, se hovoří jako o nejstarším, v současnosti stále používaném systému péče o zdraví. Z ájurvédy se rozvinuly lékařské systémy Tibetu, starých Číňanů, Řeků a Arabů. Ájurvédu v životě používá mnoho miliónů lidí v Indii, Nepálu, Bangladéši, Pákistánu a v dalších zemích střední a východní Asie. V Evropě a Americe představuje nejrychleji se rozšiřující alternativní a doplňkový způsob péče o zdraví. Ájurvédu ale v její podstatě nelze považovat za alternativní či doplňkovou. Ti, kteří vážně a pečlivě studovali tuto vědu, vědí, že její principy konvenční západní medicínu nedoplňují, ale spíše jí odporují a úplně ji vyvrací.

Ájurvéda je filozofický systém založený na neměnných principech. Západní medicína se pyšní tím, že je empirická a neustále přichází s novými a vylepšenými způsoby léčby. Ájurvéda místo toho pohlíží na pacienta jako na duchovní bytost, která vstoupila do těla vztahujícího se k určité rodině, společnosti a zemi. Konvenční medicína vidí pacienta jako seskupení různých soustav, orgánů, buněk a chemických látek, které na sebe vzájemně působí podle fyzikálněchemických zákonů. Ájurvéda u pacienta velice zvažuje místo, čas a okolnosti, ale západní medicína k těm nejrozdílnějším případům přistupuje obecným a standardizovaným způsobem. Tyto tři základní rozdíly v povaze, zaměření a praxi dostatečně rozptylují mýtus o pouhé doplňkovosti ájurvédské medicíny. Ájurvéda také není jen alternativní. Svým přístupem je úplná a vždy použitelná.

Cíl ájurvédy