Vojenské velitelství v Prokopském údolí

Podzemní vojenský objekt v Prokopském údolí v Praze, vzniklý z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny a považovaný například za vojenské velitelství, bývá označován krycím označením K-116 nebo číslem vojenského útvaru VÚ 2508. Přesný rozsah a účel objektu je oficiálně dosud utajován.

V místech dnešního vojenského objektu v Prokopském údolí bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Již od 19. století zde byl těžen vápenec a byly zde kopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu, část skalního masivu s jeskyní byla již koncem 19. století postupně odtěžena.

O území se začala zajímat prvorepubliková československá armáda již před druhou světovou válkou.

Za druhé světové války objekt byl zčásti přebudován na podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Byly zde vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku, a v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm. V roce 1944 zde údajně měla být dokončena 200 metrů dlouhá podzemní výrobní hala. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi uvedl, že nacisté nestihli továrnu zprovoznit.

Po vyklizení továrny na konci druhé světové války byly podzemní prostory prázdné, nějakou dobu zde byly sklady zeleniny. V roce 1948 zde údajně armáda hledala vhodný objekt pro zkoušky zbraní, avšak tento objekt jí nevyhovoval. Ještě koncem 60. let 20. století zde opět fungovala těžba vápence, a to prý až do roku 1966.

Vladimír Vojíř pro Českou televizi uvedl, že podle operačního plánu Československé lidové armády z roku 1957 zde mělo být velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1000 lidí. Koncem 60. let 20. století byl objekt zabrán armádou, která pravděpodobně využívala prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu ke zkouškám zbraní, skladování zásob pro případ války a dalším účelům a rozšířila se informace, že je tam budován bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany.

Roku 1966[4] byl kvůli sousedícímu vojenskému prostoru, údajně kvůli statickému narušení, odstřelen kostel svatého Prokopa, který nechal v letech 1711–1712 Adam Schwarzenberg postavit na vrcholu vápencových skal nad vstupem do Prokopské jeskyně.[5] Znalec Prokopského údolí Jaromír Strejček se domnívá, že kostel svatého Prokopa byl v 60. letech 20. století zbourán proto, aby bylo ztíženo zaměření vojenského prostoru. Zahraniční geologové, kteří si fotografovali Prokopskou skálu, bývali prý často ostrahou vojenského prostoru zadrženi.

V souvislosti s výstavbou vojenského objektu byl zbořen Dalejský mlýn, adresa Prokopské údolí 257/10, v těsné blízkosti Prokopského lomu. Mlýn byl připomínán již v 16. století. V 19. století a první polovině 20. století v něm byl vyhlášený výletní hostinec.

Počátkem 80. let 20. století byl vojenský objekt radikálně přestavěn, zmodernizován a údajně také výrazně rozšířen, v té době bylo také asi rok nepřístupné jezírko u Hlubočep, u nějž ústí jedna z lomových štol.

Podle neoficiálních zdrojů a rozšířených domněnek byl v době socialismu budován jako hlavní sídlo armády nebo ministerstva obrany pro případ války. Jeden ze vstupů do objektu je v lomu u bývalého Dalejského mlýna (v oblasti bývalé jeskyně svatého Prokopa a bývalého kostelíka svatého Prokopa) na území Jinonic.

Objevují se spekulace, že objekt je velmi rozsáhlý, zaujímá rozsáhlé území pod plání Děvína na území Radlic a přísluší k němu i nadzemní stavby jak v lomu v Prokopském údolí, tak na protilehlých stranách pláně – vojenský areál západně od Radlické ulice jižně od stanice metra Jinonice, propojení na vodárnu a telekomunikační věž Děvín na Dívčích hradech a propojení na Vojenský technický ústav elektroniky v Jinonicích, spekuluje se i o možném napojení na ochranný systém metra či o spojení s objektem ministerstva vnitra na Pavím vrchu.

O účelu objektu se objevují různé informace, například Armáda ČR prý uváděla, že jde o sklad spojovacího materiálu, podle jiných je využíván vojenskou zpravodajskou službou. Rekonstrukce v 80. letech 20. století například podle některých domněnek měla být pro západní velení Varšavské smlouvy. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi o objektu mluvil jako o spojovacím uzlu. Armáda podle ČT v té době označovala objekt za perspektivní území. Armáda však magistrátu pronajala v uzavřeném vojenském prostoru malé místo na Prokopské skále k umístění viditelného kříže na památku svatého Prokopa.

 

Zdroj: https://web.archive.org/

Jeden z nejvíce utajovaných objektů v ČR a pravděpodobně jeden z nejrozsáhlejších podzemních prostorů ve střední Evropě. Nepotvrzený současný krycí název K-116, pravděpodobné číslo VÚ 2508. Patří do souboru vojenských velitelství a objektů jejichž existenci armáda a stát stále usilovně tají (hlavní velitelství Strašice oblast "u Němých",  objekt Tisovník u Droužetic/Strakonice, údolí Úhlavky u Stříbra, dnes již zasypaný Velký Hlavákov/Jasyr atd.)  Pokud se na něj zeptáte třeba na seriozním webu Vojenství kvalitně, odpověd je "Údaje o lokalitě Prokopské údolí nemáme k dispozici". Z neoficiálních zdrojů se jedná o "záložní objekt zvláštního významu, v současné době nepoužíván". Ale tomu nesvědčí fotografie, na kterých je vidět v areálu vchodového objektu množství parkujících aut a informace z diskuzních fór, dle kterých je objekt využíván v současné době armádou ,  nebo jinou složkou státu a je tam čilý ruch. Dle postupně zjistěných informací lze odhadovat, že objekt je hlavní sídlo armády ČR pro případ války a nadřízený velící uzel jiným velitelstvím, jako např. VS PVOS nad Starou Boleslaví. Pokud se navíc podíváte na výdaje armády 2006 (1MB, aktuální najdete i přes Google) najdete tam položky (ř.1295 a dále) za pronájmy datových okruhů do bunkru v Prokopském údolí za rok 2006 :

Telekom. okruhy Praha Jinonice-Praha Daleje, Smíchov (možné spojení s VU AV CR pro řídící systémy v Jinonicích, s objektem Paví Vrch na Smíchově , případně s NBU na Smíchově a dalším podzemním objektem na konci Vrchlického ulice).
Telekom. okruhy Praha Karlín - Praha K Dalejím ( krajské vojenské velitelství v Karlíně).
Telekom. okruhy Praha Dejvická - Praha K Dalejím (pravděpodobně spojení s GŠ).

takže o nějáké větší opuštěnosti se určitě nedá hovořit ....

 

Z informací návštěvníků webu 

Z historie objektu je známo, že se jedná původně o lom a jeskynní prostory, za druhé světové valky přebudován na podzemní továrnu Junkers (kódové označení Kali), blízko je továrna Walter Jinonice na motory). Původně zde byla poměrně rozsáhlá tzv. Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Postupně odtěžovaná lomem na vápenec už od 19. století. Již před válkou zde byly kopány dopravní štoly a svážníce do vyšších pater lomu. Za války potom vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů (údajně se zde počítalo s parkováním obrněného vlaku, v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm), ovšem jestli tam ten vlak byl se nedá dnes určit.   Už ve válečných dobách bylo propojení továrny svážnicí s vyššími patry lomu. Svážnice údajně ústí v místech „druhých“ horních vrat. První vrata jsou ty, co jsou překryty maskovací sítí. Ovšem naproti nim přes kopec jsou ta samá vrata z druhé strany, vedoucí do lomu. Jsou velmi špatně viditelná, pouze když je opadané listí od plotu nad lomem a dalekohledem.  První a druhá vrata jsou propojena chodbou. Ty základní tři tunely údajně zůstaly zachovány.

Dále po vyklizení továrny bylo podzemí prázdné, chvíli tam byly sklady zeleniny, ale už někdy v roce 1948 se o podzemí zajímá armáda, když hledá vhodný objekt pro zkoušky zbraní. O tom existuje v archivech záznam. Objekt však nebyl údajně vhodný a tak byl ještě mnoho let opuštěný, respektive byl součástí lomu, který zde fungoval ještě koncem 60. let, kdy objekt už byl znovu zabrán armádou, teď již za jiným účelem. V tomto období se zde zřejmě pouze využívají prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu, skutečně ke zkouškám zbraní, skladování nedotknutelných zásob pro případ války a další činnosti.  Vědělo se, že se tam připravuje bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a také hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany. Potom počátkem 80. let byl objekt radikálně přestavěn a zmodernizován a údajně také masívně rozšířen.  Dokoce rok bylo uzavřeno i tzv. Jezírko u Hlubočep. Po otevření pro veřejnost se zde objevila úplně nová kanalizace a štola, která sem z objektu vede byla hodně důkladně zamaskována. To, že tam ta štola vede je 100%, pamětníci z Hlubočep jí pamatují, na skále u Jezírka byl přilepen dřevěný domeček a v něm vstup do dopravní štoly, která vedla až do lomu, kde je dnes vojenský objekt. Kousek nad jezírkem se nacházel zajímavý kanál. Dekl byl uprostřed remízku. Pod deklem je větší prostora s dalším deklem, pod ním pak chodba kamsi. Spodní dekl je zabezpečen elektronickým zařízením a dnes je bohužel zabetonován. Od dob rekonstrukce už civilové v objektu nepracují. Pouze vojáci nebo vysloužilí vojáci, co chodí objekt udržovat. Zhruba před pěti lety začala objekt hlídat Vojenská policie. V objektu jsou nové ploty, kamery, čidla, dost nepříjemní a ozbrojení vojáci.

Nákres převzatý z fortifikace.net téma VS MNO (abyste viděli obrázky, musíte se zaregistrovat) ukazující původní poválečnou velikost objektu, dnes je to asi jen základní stará část.

Jak již bylo zmíněno je  dnes objekt určen asi jako hlavní vojenské velitelství v případě války společně s velitelstvím ve Staré Boleslavi. Do nižších stupňů utajení nebyl pravděpodobně uveden z důvodů výhodné polohy a přirozenému zabezpečení proti moderním penetračním bombám, na rozdíl od jiných významných a možná i modernějších bunkrů armády (např. opustěné velitelství Slaný Drnov) nebyl stavěn povrchovým způsobem, ale nachází se minimálně 30-50 metrů ve skále, nižší patra možná ještě více (nepotvrzené informace o tom, že v bunkru bylo při povodních v Praze docela veselo, ale možná se tato fáma týkala jiných bunkrů, např. toho na Klárově -K 111 s vchodem naproti úřadu vlády). Docela možné je, že bunkr dodnes funguje jen proto, že to mají generálové blízko z Hanspaulky a Ořechovky. Technické vybavení odpovída asi vybavení již odtajněných bunkrů v bývale NDR, velitelství Harnekop a "Mielkeho" bunkru objekt 5005. V některé části bunkru se má nacházet systém záložního napájení pro všechny významné vládní instituce, ale toto bych přisuzoval spíše podzemní části bunkru K-16 v oblasti Vrchlického/Duškovy ulice, dnes rekonstruovaného a v nižším stupni utajení. Odtud pocházejí další nepotvrzené informace o nehodě, ke které došlo při výstavbě tunelu Mrázovka, kdy se snad tuneláři omylem prokopali dle vlastních slov "do nějáke podzemní elektrárny", a oblast a všechny zvědavé zůčastněné pak proklepávala BIS. V některém z těchto 2 objektů se nachází záložní elektrárna pro případ války pro napájení vládních institucí.

Předpokládá se, že se objekt rozprostíra pod celým zlíchovským kopcem až po ulici Radlickou na severu. Nalevo od vchodu se má nacházet muniční sklad, napravo pak samotné velitelství (v několika podlažích). Možné je napojení na metro a jeho ochranný systém, továrnu Walter, další propojení už jsou pouze domněnky, a to někdy dost divoké (označené *), některé už dnes silně pochybné, přesto vyvrátit půjdou až v době, kdy se z VS stane veřejné muzeum, doufejme že brzy, už i v Moskvě udělali z jednoho velitelství něco podobného :).

• propojení s dalším objektem na konci Vrchlického ulice před Andělem , objekt "Duškova" ,  krycí označení K-16
• nepravděpodobné - *propojení s objektem MV na Smíchově - Paví Vrch a budovou NBÚ na Smíchově (možná zprostředkovaně přes metro nebo objekt v Duškově ulici)
• propojení s Výzkumným ústavem AV ČR v Jinonicích
• nepravděpodobné, ale možné * propojení s podivnou "střední technickou školou" v lokalitě na Vidouli, hlídanou systémem kamer a s množstvím mikrovlnných antén nasměrovaných na ostatní vojenské objekty v Praze, prý záložní centrum pro mobilní (GSM) sítě operátora O2. Ovšem blízkost bývalého velitelství PVOS, vodárny, a označení jako střední technická škola a to, že budova je v majetku města a vzhledem k modernosti GSM sítí i docela zastaralá je přinejmenším divné.
• nepravděpodobné *podivná opuštěně vypadající továrna v Radlické ulici, bývalé energetické centrum továrny Walter Jinonice
• *propojení s metrem je prý realizováno pouze kolektorem za stanicí Radlicka
• další informace budou postupně přidávány, nebo sledujte diskuzi na webu forum.fortifikace.net v tématu Zodolněná velitelská stanoviště - VS MNO  ČR