Vojtova metoda pro děti i dospělé

17.02.2018 22:17

 

Vojtova metoda je jedním z uznávaných terapeutických postupů, který má stále své nezastupitelné místo v pohybové léčbě dětí i dospělých. Její spektrum využití je široké. Má jistá pozitiva, ale i negativa a omezení, která je při volbě vhodného terapeutického programu nutno brát v úvahu.
Princip Vojtovy metody
Vojtova metoda vychází především z poznatků o optimálním vývoji dítěte do jednoho roku života. V praxi se terapeut snaží nastavením dítěte do předem daných poloh a stimulací určitých bodů na těle, tzv. spoušťových zón, vyvolat ideální pohybové vzory, které jsou u dítěte narušeny nebo zcela chybí. Pohyb je aktivován mimovolně, proto se tato metoda někdy označuje jako metoda reflexní lokomoce (reflexní = bez vlastního úsilí pacienta; lokomoce = pohyb vpřed).

Nejčastější pohybové vzory se nazývají reflexní plazení a reflexní otáčení. Nejedná se o to, že bychom učili dítě se plazit nebo otáčet, pouze využíváme jednotlivé svalové souhry přítomné v těchto pohybech. Terapie se provádí zpravidla 4krát denně, dobu stimulace určí fyzioterapeut.

 

Pro koho je Vojtova metoda určena

Vojtovu metodu je možno provádět u dětí v podstatě od narození, jakmile je zjištěn nějaký problém ve vývoji. Horní věková hranice neexistuje, metoda se s úspěchem používá i v terapii dospělých. Platí však, že čím je dítě menší a terapie dříve zahájena, tím dítě lépe reaguje a šance na úspěch je větší.

V terapii dětí se nejčastěji jedná o některé z neurovývojových postižení, jako je například dětská mozková obrna nebo poporodní paréza brachiálního plexu. V kategorii dospělých převládají lidé s problematikou bolestí pohybového aparátu, především zad.

Spektrum diagnóz, pro které je možno Vojtovu metodu použít, je však mnohem širší. Dá se s úspěchem použít například u ortopedických problémů, ať už se jedná o vrozené vady pohybového aparátu nebo získaná onemocnění u dospělých, dále třeba pro zlepšení dechových funkcí po operacích hrudníku a u mnoha dalších.

 

Výhody a nevýhody Vojtovy metody

Vojtova metoda nevyžaduje vědomou spolupráci pacienta, proto je možné ji aplikovat i u velmi malých dětí, které ještě nerozumí terapeutovým pokynům, nebo například u lidí v bezvědomí nebo pacientů po poranění míchy, kteří spolupracovat nemohou.

Pro aplikaci Vojtovy metody není třeba nákladné vybavení nebo přístroj a je možné zaučit rodiče nebo druhou osobu, takže terapie může probíhat v domácím prostředí. Bohužel sám si klient metodu provádět nemůže, je třeba vždy přítomnost druhé osoby.

Jistým negativem metody je pláč dětí při terapii, což pro některé rodiče může představovat problém. Důležité je vědět, že dítě nepláče proto, že by ho cvičení bolelo, ale proto, že terapeut stimuluje pohyby, které dítě není schopno samo provést a pláčem dává najevo svou nelibost. Pokud dítě přestane plakat, jakmile skončí stimulace, můžou si být rodiče jistí, že mu tím skutečně neubližují.

Další velkou nevýhodou Vojtovy metody je absence vertikálních pozic (sed, stoj) v terapii. Stimulace vrozených pohybových vzorů se ve Vojtově metodě odehrává především v pozicích horizontálních, tedy vleže (na zádech, na břiše a na boku). Víme však, že vertikální pozice má pro lidský organismus velkou řadu výhod, proto je vhodné ji do terapie zařadit.

Pokud je Vojtova metoda používána pouze u dětí jako monoterapie, je dle našich zkušeností pohybový projev a repertoár těchto dětí velmi chudý a omezený, chybí mu variabilita. Děti cvičené dlouho pouze Vojtovou metodou navíc nejsou zvyklé se aktivně zapojovat do terapie, je obtížnější je získat k nějaké spolupráci. Vojtova metoda se také nezabývá správným handlingem (způsob, jak s dítětem pohybovat např. při přebalování, krmení, nošení) a nácvikem běžných denních aktivit, jako je třeba svlékání a oblékání u dětí nebo správné pohybové stereotypy u dospělých. Proto je více než vhodné zařadit do terapie dětí i dospělých některou z dalších metod, jako je např. Bobath koncept.

 

Nejčastější chyby rodičů

Ve snaze co nejvíce pomoci svému dítěti hledají rodiče často inspiraci, tipy, rady a triky na internetu nebo u jiných rodičů. Stává se pak, že rodiče cvičí s dítětem podle toho, co našli na internetu nebo co jim poradili jiní, že zabralo. Bohužel tento postup nemůžeme nikomu doporučit, protože každé dítě je jiné a to, co funguje u jednoho, ještě nemusí fungovat u druhého.

U různých modifikací terapeutických prvků také rodiče nejsou schopni rozpoznat, jestli dítě nepoužívá špatné pohybové vzory. Terapeut by měl vždy pro dané dítě a rodiče ušít plán na míru a zkontrolovat, zda rodiče terapii zvládají.

 

Vojtova metoda a doporučení

Pokud se rozhodnete pro Vojtovu metodu, doporučujeme vždy vyhledat certifikovaného terapeuta, který absolvoval a úspěšně ukončil celý kurz. Někteří terapeuti aplikují prvky Vojtovy metody pouze na základě kusých vědomostí získaných v rámci studia, na informačních kurzech a workshopech, a nebo v nejhorším případě jen něco málo odkoukali od zkušenějších kolegů. Rodičům i dospělým klientům doporučujeme, aby se terapeuta zeptali, zda a kde kurz absolvoval nebo si nechali předložit certifikát. Špatně aplikovaná terapie pacientovi zcela jistě nepomůže a v některých případech může i ublížit.