Voyager 1 v mezihvězdném prostoru

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru a zejména vzdálených oblastí sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Sonda, vypuštěná v září 1977, tehdy vstoupila do tzv. mezihvězdného prostoru a zamířila za pomyslné hranice naší soustavy.

Dnes je Voyager 1 více než 23 miliard kilometrů od Země, díky dostatečné zásobě energie stále vysílá. Podle amerického vesmírného úřadu NASA by měly jeho antény dodávat informace nejméně do roku 2025. Spojené státy vyslaly před 45 lety do vzdálených oblastí Sluneční soustavy dvě sondy - první z nich byl 20. srpna 1977 Voyager 2, o 16 dní později pak následoval Voyager 1, který putuje rychleji (každá sonda navíc od Země letí jiným směrem). Tomu trvalo rok a půl, než se dostal k největší planetě soustavy Jupiteru. Nejvíce se k tomuto plynnému obru sonda přiblížila začátkem března 1979, tehdy byl Voyager 1 od Jupiteru vzdálen pouhých 275 tisíc kilometrů - zhruba dvě třetiny střední vzdálenosti ze Země na Měsíc - a poté zamířil k Saturnu.

Voyager 1 cíl své mise, prozkoumání dvou největších planet, naplnil 13. listopadu 1980, když odeslal první zblízka pořízené fotografie Saturnu. Sonda poté zamířila k okraji Sluneční soustavy a dodnes je v dobrém stavu a rychlostí 17 kilometrů za sekundu stále zvětšuje svou vzdálenost od Slunce. I když tedy nedávno inženýry z NASA zmátla „nesmyslná“ systémová data od sondy, aparát jako takový funguje normálně, přijímá a vykonává příkazy ze Země spolu se shromažďováním a zasíláním vědeckých dat. A to přitom byla původně odhadovaná životnost obou voyagerů jen pět let.

Obě sondy o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2025. I potom poletí Mléčnou dráhou, ačkoli už mlčící. Voyagery jsou jediné sondy, které sbírají data v mezihvězdném prostředí. Informace, které z této oblasti poskytují, pomohly k hlubšímu pochopení heliosféry, tj. bariéry, kterou Slunce vytváří kolem planet našeho solárního systému.

Pro případ, že by se zmíněné sondy někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Willieho Johnsona.