Voynichův tajemný rukopis

Kryptografové americké rozvědky, programátoři, jazykovědci, amatérští luštitelé... Ti všichni si vylámali zuby na tajemném středověkém rukopisu, který možná pochází z Čech. Voynichův rukopis je napsaný neznámým písmem v neznámém jazyce. A co teprve ilustrace! Z poněkud naivních obrázků zůstává rozum stát: pečlivě popsané rostliny, z nichž většina neexistuje. Nahé ženy v bazéncích připomínajících lidské orgány. Znamení zvěrokruhu. Složité astrologické diagramy... Manuskript tvoří několik oddílů: botanický, astrologický, balneologický, kosmologický a farmaceutický.

Tajemný rukopis inspiroval Dana Browna k napsání bestselleru Ztracený symbol. Přímo okolo něj se točí námět třídílného televizního filmu Ztracená brána scenáristy a spisovatele Arnošta Vašíčka. Jde o mapu ukazující cestu do alternativního vesmíru, skrytou v srdci Prahy? Je to herbář zakázaných rostlin? Či snad manuál středověkých lázeňských procedur? Vydejme se společně za záhadou šest století starého manuskriptu, s nímž si nedokázala poradit ani moderní výpočetní technika.

Svazek o rozměrech 23,5 x 16,2 centimetru je napsán na pergamenu husím brkem a inkousty pěti barev. Má 240 stran, podle archů se však předpokládá, že jich původně bylo 272. „Dochovaná část je v bezvadném stavu, nenese žádné stopy poškození ohněm, vodou ani stářím. Znamená to, že chybějící strany kdosi záměrně odstranil? Pokud ano, proč?“ ptá se badatel Arnošt Vašíček v knize Nedobytná šifra.

Úvodní část na první pohled připomíná obyčejný herbář. Zahrnuje 131 celostránkových kreseb rostlin, které vypadají trochu jako z jiného vesmíru - jsou spíš alegorické než botanické. Dobové herbáře přitom mívají ilustrace přesné a mají několikanásobně větší rozsah. Jde tedy o výběr? A jaký?

Šéfredaktor webu Botany Ladislav Hoskovec se domnívá, že je to tajný soupis zakázaných rostlin. „Ve středověkých spisech se občas objevovaly popisy rostlin bájných, nereálných, zcela smyšlených. A kromě léčiv oficiálních se velmi dobře vědělo i o léčivech zapovězených. Tyto rostliny se nesměly nikde oficiálně objevit, jejich jména se nesměla vůbec vyslovovat,“ argumentuje.

Je proto podle něj možné, že autor textu většinu popisovaných bylin nikdy na vlastní oči nespatřil. Nebo že úmyslně deformoval tvar těch obecně rozšířených, aby utajil jejich identitu.

Po rostlinách následuje sekce astrologická, což není úplně překvapivé: středověká medicína při léčení často vycházela z horoskopů. Záhadnější je následující část rukopisu, jež připomíná balneologický prospekt. Zachycuje umělé vodní nádrže divných tvarů, propojené složitě tvarovaným potrubím a doplněné zvláštními technickými prvky. Bazénky trochu připomínají tělesné orgány s tepnami a žílami, to může být ovšem kouzlo nechtěného.

Co však náhoda rozhodně není, v lázních nenajdete obrázek jediného muže. Jen nahé ženy, často těhotné. Odpočívají ve vodě, sprchují se pod trubkami, vkládají ruce do otvorů v potrubí, z nichž tryská voda. Nebo pára. Či nějaký druh záření? „Jde o fontány mládí, které zaručují krásu, zdraví, dlouhověkost a snad i nesmrtelnost?“ spekuluje Arnošt Vašíček.

Vysvětlení může být daleko prostší: byliny, astrologie, těhotenství, bazény, recepty... V době, kdy se medicína pohybovala na hranici legality a „čarodějnice“ končily na hořící hranici, byl seznam lázeňských procedur pro ženy toužící po otěhotnění ožehavým dílem: podle církve přece spočívalo početí v rukou božích! Obavy z nevítané pozornosti svaté inkvizice by tedy vysvětlovaly, proč je rukopis psaný tajným jazykem.

Za „lázněmi“ následuje krátká kosmologická část s propracovanými nákresy. Mezi podivnými strukturami lze nalézt nenápadné miniatury staveb: minarety s kupolemi či středověký hrad obklopený cimbuřím s dvoucípými „vlaštovčími ocasy“, zdobným prvkem typickým pro renesanci. Co však zachycují kresby samotné? Jsou to obrázky z mikrosvěta? Vesmírné galaxie? Pozemské mapy? V tomto případě je teorií více než kreseb samotných...

Rukopis uzavírá farmaceutický oddíl: 237 menších ilustrací zobrazuje části rostlin - kořeny, listy, květy - a všelijak tvarované dózy, v nichž se zřejmě uchovávaly. Na to navazuje textový výčet, snad recepty: krátké odstavce odsazené květy či hvězdami.