Vrch Tisovník

V kopci Tisovník u Strakonic je přísně střežený vojenský areál. Ministerstvo obrany dokonce popírá, že vůbec existuje. Na první pohled je to obyčejný les, ale jen než do něj vstoupíte. Pak narazíte na plot, bránu s rezatým ostnatým drátem a cedule upozorňující na zákaz vstupu i fotografování.

Okamžitě vás zkontroluje vojenská hlídka a vykáže z prostoru. Fotoaparát, kterým byste několik budov a pancéřové dveře do podzemí či kamery rozmístěné na stromech v lese zachytili, okamžitě zabaví. Vojenští úředníci se přitom snažili MF DNES namluvit, že takový objekt u Strakonic vůbec neexistuje. Ačkoliv celý tajný areál vznikl už před více než 50 lety, ani lidé z okolí dodnes nevědí, co v něm vlastně je.

Podle pamětníků se zde v minulosti skladovaly i rakety s jadernými hlavicemi. O areálu stále kolují legendy - podle jedné z nich je uvnitř kopce vedle velitelského zázemí i nemocnice či ošetřovna pro raněné a muniční sklady. Armáda nyní do Tisovníku znovu investuje - na kopci vykácela stromy, po okolí v lese rozmístila kamery a areál začala nepřetržitě střežit. "Bojoval jsem o navrácení pozemků na Tisovníku v restituci po svém prastrýci, ale neúspěšně. Mluvilo se o tom, že je tam sklad munice a další prostory, ale nikdy se tam nikdo zvenčí nedostal," popsal MF DNES muž, jehož jméno redakce zná.

Areál má dnes ve správě Vojenská ubytovací a stavební správa Praha, i když na dokumentech je oficiálně uveden Vojenský újezd Brdy.

"My jsme s ním jako vojenský újezd neměli nikdy nic co do činění, nevím, proč jsme vedeni jako správci, je to tak i u jiných areálů," komentoval přednosta Vojenského újezdu Brdy Emil Rybárik.

Ani strakonická protiletadlová raketová brigáda, která se logicky nabízí jako správce coby nejbližší útvar, jej nikdy nevlastnila a ani její důstojníci včetně velitele Josefa Slavíka dodnes nevědí, co se v lese ukrývá.

"Je to hlídané a udržované. V minulosti to sloužilo jako záložní velitelské stanoviště, kdyby v případě válečného konfliktu bylo potřeba opustit kasárna či v případě chemického útoku by odsud mohl fungovat krizový štáb," řekl major Josef Beneš ze strakonické posádky.

Tisovník hrál za totality významnou strategickou roli, což potvrzují i historické dokumenty, které má MF DNES k dispozici. Například dlouho utajovaný plán nasazení Československé lidové armády z října roku 1964, podepsaný tehdejším prezidentem Antonínem Novotným jakožto vrchním velitelem ozbrojených sil ČSSR, označuje Tisovník jako jedno z velitelských stanovišť sloužících 4. armádě. Pod ni spadaly motostřelecké a tankové divize, protitankový dělostřelecký pluk nebo raketová brigáda. Jejich úkoly byly jednoznačné: útočit v případě války na nepřátelská vojska směrem na německý Regensburg, Ingolstadt, Donauwörth či Straubing a Mnichov a poslouchat velení právě z Tisovníku. "V součinnosti s vojsky 1. armády zničit uskupení armádního sboru NSR, být připraveni rozvíjet útok směrem na Ulm, Mulhouse a Besancon. Osa postupu je Strakonice - Klatovy - Falkenstein - Kelheim -Rennertshofen - Burgau," píše se v plánu nasazení armády.

Ministerstvo obrany nechtělo včera Tisovník vůbec komentovat a ani vysvětlit, kolik tam nyní investuje a proč. "Jde o uzavřený objekt a všichni pracovníci disponují potřebnými bezpečnostními prověrkami. Nicméně, vzhledem k charakteru objektu nelze uvádět žádné další ani historické informace," sdělila pouze mluvčí ministerstva Jindřiška Verešová.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy