Vyhodnocení reálného rizika pro člověka a ekosystémy

Vědci studují viry uchované v permafrostu především ze tří hlavních důvodů: prevence a vyhodnocení rizik, pochopení evoluce života a rozvoj nových biotechnologií. S pokračujícím táním arktického ledu a rostoucí lidskou aktivitou v těchto oblastech (těžba surovin, stavební projekty) je nutné vědět, co se v hlubokých vrstvách půdy skutečně nachází.

• Zjištění viability (životaschopnosti): Výzkum odpovídá na základní otázku, jak dlouho může genetický materiál a virová částice přežít v mrazu a zůstat funkční. Zda jde po desítkách tisíc let pouze o neškodné fragmenty DNA/RNA, nebo o částice schopné replikace.

• Typ hostitele: Drtivá většina dosud izolovaných pravěkých virů (jako jsou Pandoravirus, Pithovirus nebo Mollivirus) napadá výhradně jednobuněčné améby. Výzkum potvrzuje, zda existují viry schopné infikovat savce, nebo zda je většina specializována na mikroskopické půdní organismy.

• Odolnost proti antibiotikům a antivirotikům: Zkoumání prehistorického mikrobiomu pomáhá zjistit, zda mechanismy odolnosti vůči antimikrobiálním látkám existovaly přirozeně dávno před moderní medicínou.