Vytvoření permanentní podtřídy

Jak AI přesně ovlivní trh práce, je prozatím záhadou, ke které se v tomto newsletteru pravidelně vracíme. S rychle se zlepšujícími dovednostmi AI systémů se toto téma ale dostává čím dál víc do popředí a zamýšlí se nad ním jak akademici, tak AI společnosti a regulátoři. Velké AI společnosti vytvářejí vlastní ekonomické týmy, které mají za cíl toto téma studovat, a právě OpenAI nedávno představila svůj rámec pro tranzici AI prací, v rámci něhož její tým zanalyzoval přes 900 zaměstnání. Byť z jejich studie vyplývá, že zhruba v 24 % prací může docházet k snižování zaměstnanosti tím, že se některé úkoly zautomatizují, upozorňují zároveň na to, že spousta prací, které jsou vystavené rostoucím AI schopnostem, bude spíš přetvořena a rozšířena, než rovnou nahrazena.

Tento názor zastává i ekonom a bývalý politik Luis Garicano, který píše, že „úkol není [to samé jako] pracovní pozice“ (volný překlad “the task is not the job”). Zatímco jsou tedy AI modely schopny řešit jednotlivé úkoly, jejich kapacita pro splnění všech možných spletitých úkolů, které tvoří jednu pracovní pozici, je stále velmi omezená. S tím souhlasí ekonom Alex Imas (nedávno se přidal k společnosti Google DeepMind), který tvrdí, že byť část práce tzv. “bílých límečků“ bude zautomizována, pracovníci se prostě jen posunou k jiným úkolům, kterým se budou věnovat více. Očekává zároveň, že s rostoucí automatizací také stoupne důležitost „lidského elementu“ v profesích, které jsou více založeny na vztazích, jako například zdravotnictvo či učitelstvo. S tím, že v době pokročilé AI bude důležitým faktorem tzv. komparativní výhoda lidí, souhlasí i ekonom a blogger Noah Smith, který svůj argument zakládá na tom, že pro některá využití se kvůli omezeným vstupům (omezená výroba čipů, drahé energie apod.) AI prostě nevyplatí.

Mezi pracovníky v AI sektoru v Silicon Valley přesto rostou obavy z vytvoření “permanentní podtřídy” (permanent underclass), jakmile AI dovednosti dosáhnou lidské úrovně ve většině pracovních úkolů. I proto se v americké politice objevují první hlasy, které se zamýšlejí nad politickými řešeními, jež by zabránily nekončícím nerovnostem. Demokratický kandidát do Sněmovny reprezentantů Alex Bores například představil plán tzv. AI dividendy, které by měly pomoci se společenskou tranzicí a zajistit finanční stabilitu Američanů. Jeho návrh je založen na diskuzích o UBI (Universal Basic Income, česky Základní nepodmíněný příjem), jehož náklady by měly být pokryté penězi od AI společností. Všechna tato řešení jsou ale zatím velmi teoretická a zůstává tak otázkou, jak na zlepšující se AI dovednosti budou reagovat pracovní trh i politická reprezentace. Co tedy dělat? Jak píše Anton Shenk v tomto článku, měli bychom především monitorovat data, která s časem ukážou, jakým směrem se ekonomika pod vlivem AI bude vyvíjet.

Zdroj: https://stanislavfort.substack.com/p/pokrok-v-ai-newsletter-c-43