Záhadný podmořský zdroj kyslíku
V hlubinách Tichého oceánu vědci našli významný zdroj kyslíku. Vědci mluví o přelomovém objevu.
Dno Pacifiku je totiž velmi hluboko pod vodou – tak hluboko, že tam nepronikne denní světlo a nemůže tam tedy probíhat fotosyntéza, která je hlavním zdrojem druhého nejčetnějšího plynu v atmosféře.
Jev byl pozorován v oblasti poseté tzv. polymetalickými konkrecemi – útvary o velikosti švestky, které vznikly zahuštěním a spojením minerálů kolem určitého jádra. Podle teorií vědců by se mohly podílet na produkci kyslíku tím, že katalyzují štěpení molekul vody. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v prestižním akademickém měsíčníku Nature Geoscience.
„Na planetě máme další zdroj kyslíku, jiný než fotosyntéza,“ říká pro časopis Nature spoluautor studie Andrew Sweetman, ekolog mořského dna ze Skotské asociace pro mořské vědy v Obanu ve Velké Británii.
Ačkoli mechanismus výroby kyslíku zůstává pro vědce záhadou, objev by podle něj mohl mít významné dopady, a to v jedné z nejvýznamnějších vědeckých otázek vůbec – při zkoumání a pochopení vzniku života na planetě Zemi.
„Polymetalické konkrece začnou produkovat kyslík, a to až do určitého bodu. Pak přestanou,“ píše zpráva. „Pravděpodobně proto, že se vyčerpá energie, která pohání štěpení molekul vody.“
Zůstává tedy otázka, odkud se tato energie bere. Pokud by konkrece samy o sobě fungovaly jako baterie a vyráběly energii chemickou reakcí, dávno by se vyčerpaly.
Mohly by však sloužit jako katalyzátory, které umožňují štěpení vody a tvorbu molekulárního kyslíku. Výzkumníci tak měřili napětí na povrchu konkrecí a zjistili rozdíly napětí až 0,95 voltu.
„To sice není 1,5 voltu potřebného k rozštěpení molekuly vody, ale v zásadě by bylo možné dosáhnout vyššího napětí stejným způsobem, jakým lze zdvojnásobit napětí v bateriích – sériovým zapojením dvou baterií,“ podotýká Sweetman.