Zájmové skupiny

Těžařské a energetické společnosti vydělávají na těžbě a spotřebě nerostných surovin, potažmo energie. Nemají zájem na úsporách emisí a za tímto účelem lobbují u politiků. Finančně podporují vydávání knih bagatelizující problémy klimatických změn a podobně. Je nutné říci, že v dnešní době existuje skupina silných hybridních firem, které se chovají jako soukromé subjekty, ovšem v pozadí jsou ovládány státy a prosazují jejich geopolitické zájmy. Příkladem je třeba Gazprom, kontrolovaný Ruskem, nebo další firmy z Arábie.

Naopak ekonomické subjekty prodávající ekologicky šetrné a úsporné výroby, jako třeba provozovatelé větrných a solárních elektráren samozřejmě podporují maximální omezení emisí oxidů uhličitého. Jde čistě o ekonomicky motivovaný zájem. V dnešní době se okruh ekologicky zaměřených producentů zvyšuje.

Ekologické organizace – v dobrém smyslu hájí zájmy životního prostředí, avšak v realitě často využívají (a zneužívají) ochranu životního prostředí jako politický nástroj k získání moci. Často realizují spíše svůj politický záměr a ekologické téma jim slouží jako zdroj politické síly. Vybírají příspěvky na svou činnost od dobrovolných dárců, takže potřebují získávat co nejvíce podporovatelů. Kvůli nim mají tendenci zveličovat stav problémů.

Dalším podstatným činitelem jsou média – principiálně touží po zajímavých událostech a katastrofách. Jejich zájmem je zveličovat problémy, aby přitáhly pozornost veřejnosti. I v tomto případě jde o ekonomický zájem, ale v jiném smyslu. Média významně ovlivňují veřejné mínění a potažmo i politiku. Média poměrně dlouho působila ve směru zveličování hrozeb klimatických změn. V posledních letech se však objevují i tvrdé útoky novinářů opačným směrem, tedy naopak na upozorňování na nesmyslnost některých kroků vedoucích k ochraně klimatu. I v tomto případě však dochází ke zveličování.

Bohužel, existují i vědecké zájmy. Vědci jsou většinou placeni z veřejných rozpočtů a dostávají tím vyšší granty, čím katastrofičtější je obraz daného problému v očích veřejnosti a politiků. Příkladem je zvýšení podpory hydrologie po sérii povodní v Česku. Je tedy patrná tendence ke zveličování problematiky změn klimatu, avšak je třeba si uvědomit, že naopak celá řada vědců se snaží proslavit svými skeptickými názory v tomto směru. Ti mají zase podporu části soukromého sektoru- např. těžkého průmyslu a energetiky. Vědci obecně tak bývají ovlivňováni tím, kdo je platí.