Základní principy
Zdraví je chápáno jako mnoha-úrovňový stav rovnováhy mysli, energie a těla. V rámci těchto tří aspektů hraje energie významnou roli, neboť slouží jako spojení mezi tělem a myslí. Podle tibetské medicíny se energie objevuje vzájemným působením pěti elementů tedy prostoru, vzduchu, ohně, vody a země. Hlavní charakteristikou prostoru je prázdnota neboli potenciál, ze kterého se objevují všechny jevy. Element vzduchu vytváří pohyb, který přispívá k růstu a rozvoji elementu ohně. Jeho teplo a síla vedou ke vzniku elementu vody. Hlavní funkcí vody je tekutost a integrita, zatímco pro zemi je to pevnost a stabilita.
Pět elementů se kondenzuje do tří specifických vlastností, tzv. tří energií (ang. humors, tib. nyepa, sans. dóša). Tyto tři energie se nazývají žluč (tib. tripa), hlen (tib. beken) a vítr (tib. lung); na úrovni mysli jsou spojeny s jednotlivými emocemi (hněv, nevědomost, chtění) a mají specifické vlastnosti – horké, studené a neutrální. Každá z nich plní v těle určité funkce a jejich rovnováha zajišťuje dobré zdraví a tělesnou pohodu.
Tři energie (št’avy)
Tib. název (přepis Wylie) | Český název | Element | Emoce | Obecné funkce | Specifické funkce |
Lung (rlung) | vítr | prostor, vzduch | touha | pohyb | nervový systém, paměť, řeč, oběh, dýchání, vylučování, duševní aktivita |
Tripa (mkhrispa) | žluč | oheň | hněv | teplo | regulace tělesné teploty, katabolismus, trávení, funkce jater a žlučníku, zrak, odvaha, odhodlání |
Beken (Badkan) | hlen | země, voda | nevědomost | stabilita, integrita | anabolismus, vznik fyzické struktury těla, tělesné tekutiny, spánek, trpělivost, tolerance |
Onemocnění se rozvíjí, když je křehká rovnováha třech energií narušena. K tomu může dojít vlivem vnitřních psychických faktorů, kterými jsou rušivé emoce – v tibetské medicíně se nazývají prvotní příčiny; nebo vlivem vnějších faktorů, jako je nesprávná strava, životní styl, vliv negativních energií a klimatu – známé jako sekundární příčiny.
Všeobecně je za primární příčinu všech nemocí považovaná nevědomost (tib. ma rig pa), neboli neznalost podstaty mysli. Toto tvrzení je shodné s buddhistickou filozofií, podle které je neznalost skutečné podstaty mysli příčinou veškerého utrpení včetně fyzického nebo psychického onemocnění. Díky práci s myslí můžeme dosáhnout stavu trvalého štěstí a zdraví.
Přestože systém tradiční tibetské medicíny je jedním z nejstarších na světě, dodnes se úspěšně praktikuje jak na východě tak i v západních zemích. Moderní vědecké výzkumy potvrzují mimořádnou prospěšnost této starobylé lékařské tradice.