1. kapitola

1. Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát. A on je skrze svého anděla poslal a ukázal svému služebníku Janovi,
2. který dosvědčil Boží slovo a svědectví Ježíše Krista a všechno, co viděl.
3. Blaze tomu, kdo čte, i těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a zachovávají to, co je v něm napsáno; neboť čas je blízko.
4. Jan sedmi sborům, které jsou v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který je a který byl a který přichází, a od sedmi duchů, kteří jsou před jeho trůnem,
5. a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, ten Prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Tomu, který si nás zamiloval a omyl nás od našich hříchů svou krví
6. a učinil nás králi a kněžími svému Bohu a Otci - jemu buď sláva a moc na věky věků. Amen.
7. Hle, přichází s oblaky a spatří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou nad ním kvílet všechny národy země; jistě, amen.
8. "Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec," praví Pán, který je a který byl a který přichází, ten Všemohoucí.
9. Já Jan, váš bratr i spoluúčastník v soužení, v království a v trpělivosti Ježíše Krista, jsem byl pro Boží slovo a pro svědectví Ježíše Krista na ostrově zvaném Patmos.
10. A v den Páně jsem byl ve vytržení Ducha a uslyšel jsem za sebou mocný hlas, jako zvuk polnice,
11. jak říká: "Já jsem Alfa i Omega, Ten první i poslední. Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi sborům, které jsou v Asii: do Efezu, do Smyrny, do Pergamonu, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje."
12. Obrátil jsem se tedy, abych viděl ten hlas, který se mnou mluvil; a když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů
13. a uprostřed těch sedmi svícnů jakoby Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného na prsou zlatým pásem.
14. Jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh a jeho oči jako plamen ohně.
15. Jeho nohy byly podobné bronzu rozžhavenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod.
16. V pravé ruce měl sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvojsečný meč; jeho tvář byla jako slunce, když září ve své síle.
17. Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. Ale on na mě položil svou pravou ruku a řekl mi: "Neboj se. Já jsem Ten první i poslední,
18. ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků. Amen. A mám klíče pekla i smrti.
19. Zapiš věci, které jsi viděl, a ty, které jsou i které se mají dít potom.
20. Toto je tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, a těch sedmi zlatých svícnů: těch sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů a sedm svícnů, které jsi viděl, je sedm sborů."

 

2. kapitola

1. "Andělu církve v Efezu napiš: Toto praví Ten, který drží ve své pravici těch sedm hvězd, který se prochází uprostřed těch sedmi zlatých svícnů:
2. Znám tvé skutky a tvou práci, i tvou vytrvalost, a vím, že nemůžeš snést zlé lidi; a vyzkoušel jsi ty, kteří si říkají apoštolové, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři.
3. Vydržel jsi, jsi vytrvalý a pro mé jméno jsi pracoval a nezemdlel.
4. Ale mám proti tobě, že jsi opustil tu svou první lásku.
5. Proto si vzpomeň, odkud jsi spadl a čiň pokání a první skutky. Jinak k tobě brzy přijdu a pohnu tvým svícnem z jeho místa, nebudeš-li činit pokání.
6. Ale máš to, že nenávidíš skutky nikolaitů, které nenávidím i já.
7. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: tomu, kdo vítězí, dám jíst ze stromu života, který je uprostřed Božího ráje."
8. "A andělu církve ve Smyrně napiš: Toto praví Ten první i poslední, který byl mrtvý a ožil:
9. Znám tvé skutky, i soužení a chudobu (ale jsi bohatý), i rouhání těch, kteří si říkají Židé, a nejsou, ale jsou shromáždění Satanovo.
10. Nic se neboj toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel uvrhne některé z vás do vězení, abyste byli vyzkoušeni, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až do smrti a dám ti korunu života.
11. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: kdo vítězí, tomu druhá smrt neublíží."
12. "A andělu církve v Pergamonu napiš: Toto praví Ten, který má ten ostrý dvojsečný meč:
13. Znám tvé skutky i to, že bydlíš tam, kde je Satanův trůn, a že se držíš mého jména a nezapřel jsi mou víru ani v těch dnech, kdy byl Antipas, můj věrný svědek, zabit u vás, kde bydlí Satan.
14. Ale mám proti tobě to málo, že tam máš ty, kteří drží učení Balámovo, který učil Baláka klást pohoršení před syny Izraele, aby jedli to, co je obětované modlám a smilnili.
15. Tak i ty máš lidi, kteří drží učení nikolaitů, což nenávidím.
16. Čiň pokání. Jinak k tobě brzy přijdu a budu s nimi bojovat mečem svých úst.
17. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: tomu, kdo vítězí, dám jíst tu skrytou manu a dám mu bílý kamének a na tom kaménku napsané nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je přijímá."
18. "A andělu církve v Thyatirech napiš: Toto praví Syn Boží, který má oči jako plamen ohně a jehož nohy jsou podobné bronzu:
19. Znám tvé skutky, lásku, službu, věrnost i tvou vytrvalost. A tvých posledních skutků je více nežli prvních.
20. Ale mám proti tobě to málo, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky, aby smilnili a jedli to, co je obětované modlám.
21. A dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona pokání nečinila.
22. Hle, já ji uvrhnu na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, do velikého soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků;
23. a její syny zahubím smrtí. A všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a odplatím vám každému podle vašich skutků.
24. Ale vám i ostatním Thyatirským, kteří nemají toto učení a kteří, jak říkají, nepoznali hlubokosti Satanovy, pravím: Nevložím na vás jiné břemeno.
25. Toho, co máte, se však držte, dokud nepřijdu.
26. Kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce, tomu dám moc nad národy.
27. A bude je pást železným prutem a budou rozbíjeny jako hliněné nádobí - jak jsem to i já přijal od svého Otce -
28. a dám mu jitřní hvězdu.
29. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím."

 

3. kapitola

1. "A andělu církve v Sardách napiš: Toto praví Ten, který má sedm duchů Božích a těch sedm hvězd: Znám tvé skutky, že máš jméno, že jsi živý, ale jsi mrtvý.
2. Buď bdělý a posilni umírající zbytek; neboť jsem před Bohem nenalezl tvé skutky naplněné.
3. Pamatuj tedy, jak jsi přijal a slyšel mé slovo; zachovávej je a čiň pokání. Pokud však nebudeš bdít, přijdu na tebe jako zloděj a nebudeš vědět, ve kterou hodinu na tebe přijdu.
4. Ale máš v Sardách několik osob, které neposkvrnily svá roucha; a ti se budou se mnou procházet v bílém rouchu, neboť jsou toho hodni.
5. Kdo vítězí, bude se oblékat bílým rouchem; a jeho jméno nikdy nevymažu z knihy života, ale vyznám jeho jméno před tváří svého Otce i před jeho anděly.
6. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím."
7. "A andělu církve ve Filadelfii piš: Toto říká ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův, který otvírá, a nikdo nezavře a zavírá, a nikdo neotevře:
8. Znám tvé skutky. Hle, postavil jsem před tebou otevřené dveře a nikdo je nemůže zavřít. Neboť máš sice malou moc, ale zachoval jsi mé slovo a nezapřel jsi mé jméno.
9. Hle, dávám ti ze shromáždění Satanova ty, kteří si říkají Židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a pokloní se u tvých nohou a poznají, že jsem si tě zamiloval.
10. Protože jsi zachoval slovo mé trpělivosti, i já tě zachovám od hodiny zkoušky, která má přijít na celý svět, aby byli vyzkoušeni ti, kdo bydlí na zemi.
11. Hle, přijdu rychle. Drž se toho, co máš, aby nikdo nevzal tvou korunu.
12. Kdo vítězí, toho učiním sloupem v chrámu svého Boha a nevyjde již nikdy ven. A napíši na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, Nového Jeruzaléma sestupujícího z nebe od mého Boha, i své nové jméno.
13. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím."
14. "A andělu církve v Laodikeji napiš: Toto praví Amen, ten věrný a pravý svědek, prvopočátek Božího stvoření:
15. Znám tvé skutky, že nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký!
16. A tak, že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst.
17. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji; a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, chudý, slepý a nahý.
18. Radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl.
19. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.
20. Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
21. Kdo vítězí, tomu dám sedět se mnou na svém trůnu, jako jsem i já zvítězil a sedím se svým Otcem na jeho trůnu.
22. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím."

 

4. kapitola

1. Potom jsem viděl, a hle, v nebi byly otevřené dveře. A ten první hlas, který jsem slyšel, jak se mnou mluví, zněl jako polnice a říkal: "Vystup sem a ukážu ti, co se musí stát potom."
2. A hned jsem byl ve vytržení Ducha: a hle, v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo seděl.
3. Ten, který seděl na trůnu, byl na pohled podobný kameni jaspisu a karneolu; a kolem trůnu byla duha, na pohled podobná smaragdu.
4. Okolo toho trůnu bylo čtyřiadvacet trůnů a na těch trůnech jsem viděl sedět čtyřiadvacet starců, oblečených do bílých rouch; a na hlavách měli zlaté koruny.
5. A z toho trůnu vycházelo blýskání a hromobití a hlasy. A před trůnem hořelo sedm ohnivých pochodní, což je sedm duchů Božích.
6. Před trůnem bylo také skleněné moře podobné křišťálu a uprostřed trůnu a kolem trůnu čtyři bytosti plné očí zepředu i zezadu.
7. A ta první bytost byla podobná lvu, druhá bytost podobná teleti, třetí bytost měla tvář jako člověk a čtvrtá bytost se podobala letícímu orlu.
8. A ty čtyři bytosti měly každá po šesti křídlech dokola a uvnitř měly plno očí; a bez přestání, dnem i nocí, říkaly: "Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh Všemohoucí, Ten, který byl a který je a který přichází."
9. A kdykoli ty bytosti vzdají slávu, čest a díky Sedícímu na trůnu, Živému na věky věků,
10. padne těch čtyřiadvacet starců před obličejem Sedícího na trůnu a klaní se Živému na věky věků a hodí své koruny před trůn se slovy:
11. "Jsi hoden, Pane, přijmout slávu a čest i moc; neboť ty jsi stvořil všechny věci a pro tvou vůli jsou a byly stvořeny."

 

5. kapitola

1. A na pravici Sedícího na trůnu jsem viděl knihu popsanou zevnitř i zvenčí, zapečetěnou sedmi pečetěmi.
2. A viděl jsem silného anděla, jak volá mocným hlasem: "Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečeti?"
3. A nikdo na nebi, na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít ani do ní nahlédnout.
4. A tak jsem velmi plakal, protože se nenašel nikdo, kdo by byl hoden otevřít a číst tu knihu nebo do ní nahlédnout.
5. Jeden z těch starců mi však řekl: "Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, kořen Davidův, aby tu knihu otevřel a rozlomil jejích sedm pečetí."
6. A hle, spatřil jsem, jak uprostřed trůnu a těch čtyř bytostí a uprostřed těch starců stojí Beránek jako zabitý a má sedm rohů a sedm očí, což je sedm duchů Božích poslaných na celou zem.
7. A přišel a vzal tu knihu z pravice Sedícího na trůnu.
8. A jakmile vzal tu knihu, padly ty čtyři bytosti a těch čtyřiadvacet starců před Beránkem a každý měl loutnu a zlaté misky plné kadidel, což jsou modlitby svatých.
9. A zpívali novou píseň: "Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti; neboť jsi byl zabit a vykoupil jsi nás Bohu svou krví z každého pokolení a jazyka, lidu i národa.
10. A učinil jsi nás králi a kněžími našemu Bohu a budeme kralovat nad zemí."
11. A viděl jsem a slyšel hlas mnoha andělů okolo toho trůnu, těch bytostí a těch starců; a jejich počet byl desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců
12. a volali mocným hlasem: "Hoden je ten zabitý Beránek přijmout moc a bohatství, moudrost a sílu, čest a slávu i chválu."
13. Také všechno stvoření, které je na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všechno, co je v nich, jsem slyšel říkat: "Sedícímu na trůnu a Beránkovi chvála a čest, sláva i vláda na věky věků!"
14. A ty čtyři bytosti řekly: "Amen!" A těch čtyřiadvacet starců padlo a klanělo se Živému na věky věků.

 

6. kapitola

1. Dále jsem viděl, jak Beránek otevřel první z těch pečetí, a slyšel jsem jednu z těch čtyř bytostí, jak řekla hromovým hlasem: "Pojď a dívej se."
2. A hle, spatřil jsem bílého koně a ten, který na něm seděl, měl luk. Byla mu dána koruna a on vyjel ve vítězství, a aby zvítězil.
3. A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhou bytost říci: "Pojď a dívej se."
4. A vyšel jiný kůň, ohnivě rudý. A tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno, aby odňal mír ze země a aby se navzájem vraždili; a byl mu dán veliký meč.
5. A když otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetí bytost říci: "Pojď a dívej se." A hle, spatřil jsem černého koně a ten, který na něm seděl, měl v ruce váhy.
6. A zprostředka těch čtyř bytostí jsem uslyšel hlas, jak říká: "Mírka pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár, avšak oleji a vínu neškoď!"
7. A když otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrté bytosti říci: "Pojď a dívej se."
8. A hle, spatřil jsem koně mrtvolně bledého a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt a za ním šlo Peklo. A byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli mečem, hladem, morem a šelmami země.
9. A když otevřel pátou pečeť, viděl jsem pod oltářem duše zavražděných pro Boží slovo a pro svědectví, jehož se drželi.
10. A hlasitě volali: "Jak dlouho ještě, Hospodine, ty svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat obyvatele země za naši krev?"
11. Každému z nich tedy bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, ať odpočívají ještě krátký čas, dokud se nenaplní také počet jejich spoluslužebníků a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni jako oni.
12. A když otevřel šestou pečeť, hle, spatřil jsem, jak nastalo veliké zemětřesení. Slunce zčernalo jako žíněný pytel, měsíc byl celý jako krev
13. a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník zmítaný velkým větrem shazuje své pozdní fíky.
14. A nebe bylo odstraněno, jako když se zavírá kniha, a všechny hory i ostrovy se pohnuly ze svého místa.
15. A králové země a velmoži, boháči, vojevůdci i mocní a každý otrok i každý svobodný se ukryli do jeskyní a do horských skal.
16. A říkali horám a skalám: "Padněte na nás a ukryjte nás před tváří Toho, který sedí na trůnu, a před hněvem toho Beránka!
17. Neboť přišel ten veliký den jeho hněvu, a kdo může obstát?"

 

7. kapitola

1. Potom jsem uviděl čtyři anděly, kteří stáli ve čtyřech koutech země a drželi čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zem ani na moře ani na žádný strom.
2. Spatřil jsem také jiného anděla, který vystupoval od východu slunce a měl pečetidlo živého Boha. Ten zavolal mocným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno, aby škodili zemi a moři:
3. "Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!"
4. A slyšel jsem počet označených: sto čtyřicet čtyři tisíce jich bylo označeno ze všech pokolení synů Izraele:
5. z pokolení Juda dvanáct tisíc označených, z pokolení Rúben dvanáct tisíc označených, z pokolení Gád dvanáct tisíc označených,
6. z pokolení Ašer dvanáct tisíc označených, z pokolení Neftalí dvanáct tisíc označených, z pokolení Manases dvanáct tisíc označených,
7. z pokolení Šimeón dvanáct tisíc označených, z pokolení Lévi dvanáct tisíc označených, z pokolení Isachar dvanáct tisíc označených,
8. z pokolení Zabulón dvanáct tisíc označených, z pokolení Josef dvanáct tisíc označených, z pokolení Benjamín dvanáct tisíc označených.
9. A hle, potom jsem spatřil veliký zástup, který by nikdo nemohl sečíst, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, jak stojí před trůnem a před obličejem Beránka, oblečeni do bílých rouch, a v rukou měli palmové ratolesti.
10. A hlasitě volali: "Spasení náleží našemu Bohu sedícímu na trůnu a Beránkovi!"
11. A všichni andělé stáli okolo trůnu, starců i těch čtyř bytostí a padli před trůnem na tváře a klaněli se Bohu
12. se slovy: "Amen! Chvála a sláva, moudrost a díkůčinění, čest a moc i síla našemu Bohu na věky věků! Amen."
13. Jeden z těch starců pak promluvil a řekl mi: "Kdo jsou ti oblečení do bílých rouch a odkud přišli?"
14. Řekl jsem mu: "Pane, ty víš." A on mi řekl: "To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení. Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránka,
15. a proto jsou před Božím trůnem a slouží mu dnem i nocí v jeho chrámu; a Ten, který sedí na trůnu, bude přebývat mezi nimi.
16. Nebudou již nikdy hladovět ani žíznit a nebude je pálit slunce ani žádné horko,
17. protože je bude pást Beránek, který je uprostřed trůnu, a povede je k pramenům vod života. A Bůh setře z jejich očí každou slzu."

 

8. kapitola

1. Když pak otevřel sedmou pečeť, nastalo v nebi ticho asi na půl hodiny.
2. A viděl jsem těch sedm andělů, kteří stojí před Boží tváří; a bylo jim dáno sedm polnic.
3. Pak přišel jiný anděl se zlatou kadidelnicí a postavil se k oltáři. Bylo mu dáno množství kadidla, aby je s modlitbami všech svatých položil na zlatý oltář, který je před trůnem.
4. A dým kadidla s modlitbami svatých vystoupil z andělovy ruky před Boží tvář.
5. Anděl pak vzal tu kadidelnici, naplnil ji ohněm z oltáře a shodil ji na zem. Tehdy nastaly hlasy, hromobití, blýskání a zemětřesení,
6. a těch sedm andělů, kteří měli sedm polnic, se připravilo, aby troubili.
7. Když zatroubil první anděl, nastalo krupobití a oheň smíšený s krví a bylo to svrženo na zem. Shořela třetina stromů a všechna zelená tráva byla spálena.
8. Když zatroubil druhý anděl, jako by byla do moře vržena veliká ohnivě planoucí hora. Třetina moře se obrátila v krev
9. a v tom moři zemřela třetina stvoření majících duši a třetina lodí byla zničena.
10. Když zatroubil třetí anděl, spadla z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň a padla na třetinu řek a na prameny vod.
11. Jméno té hvězdy je Pelyněk. A třetina vod se obrátila v pelyněk a mnoho lidí kvůli těm vodám zemřelo, neboť zhořkly.
12. Když zatroubil čtvrtý anděl, byla zasažena třetina slunce, třetina měsíce a třetina hvězd, aby se jich třetina zatměla a třetina dne neměla světlo a podobně i noc.
13. A viděl jsem a slyšel jednoho anděla, jak letí prostředkem nebe a volá mocným hlasem: "Běda, běda, běda těm, kteří bydlí na zemi, pro zbývající hlasy polnic těch tří andělů, kteří mají troubit!"

 

9. kapitola

1. Když zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem. Byl jí dán klíč od bezedné propasti,
2. a když tu bezednou propast otevřela, vystoupil z propasti dým jako dým z veliké pece a dýmem té propasti se zatmělo slunce i ovzduší.
3. Z toho dýmu pak vyšly na zem kobylky, jimž byla dána moc - moc, jakou mají pozemští štíři.
4. Bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení.
5. A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, ale aby je trýznily po pět měsíců. A jejich trýznění bylo jako trýznění od štíra, když bodne člověka.
6. (V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; budou toužit umřít, ale smrt od nich uteče.)
7. Vzhledem byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách byly jakoby koruny podobné zlatu a jejich tváře byly jako tváře lidí.
8. Měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví.
9. Také měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel byl jako zvuk vozů, když množství koní běží do boje.
10. Ocasy měly jako štíři a v těch ocasech byly ostny. A v jejich moci bylo ubližovat lidem po pět měsíců.
11. A měly nad sebou krále, anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon.
12. První "běda" pominulo; hle, potom přichází ještě dvoje další "běda":
13. Když zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jakýsi hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Boží tváří,
14. jak řekl šestému andělu, který měl polnici: "Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni u veliké řeky Eufrat!"
15. A tak byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, aby pobili třetinu lidí.
16. Počet jezdců jejich vojska byl dvě stě miliónů - zaslechl jsem totiž jejich počet.
17. A tak jsem ve vidění spatřil koně a ty, kteří na nich seděli. Měli ohnivě rudé, hyacintově modré a sírově žluté pancíře. Hlavy těch koní byly jako hlavy lvů a z jejich tlam vycházel oheň, dým a síra.
18. Těmito třemi ranami, ohněm, dýmem a sírou, které vycházely z jejich tlam, byla pobita třetina lidí.
19. Neboť jejich moc je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy jsou totiž podobné hadům s hlavami, jimiž škodí.
20. Ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou, aby se přestali klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, z kamene i ze dřeva, které nemohou vidět ani slyšet ani chodit.
21. Nečinili také pokání ze svých vražd ani ze svého čarodějnictví, ze svého smilstva, ani ze svých krádeží.

 

10. kapitola

1. Uviděl jsem také jiného silného anděla, jak sestupuje z nebe, oblečen oblakem. Na hlavě měl duhu, jeho tvář byla jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy.
2. V ruce měl otevřenou knížku a postavil se pravou nohou na moře a levou na zem.
3. Vykřikl mocným hlasem, jako když řve lev, a poté, co vykřikl, promluvilo svými hlasy sedm hromů.
4. A když těch sedm hromů promluvilo svými hlasy, chtěl jsem psát. Ale uslyšel jsem hlas z nebe, který mi říkal: "Zapečeť to, co řeklo těch sedm hromů, a nepiš to."
5. Tehdy ten anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozvedl svou ruku k nebi
6. a přísahal při Živém na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i to, co je na ní, a moře i to, co je v něm, že už nebude více času,
7. ale že ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno Boží tajemství, jak to oznámil svým služebníkům prorokům.
8. A ten hlas, který jsem uslyšel z nebe, se mnou znovu mluvil a řekl: "Jdi, vezmi z ruky anděla stojícího na moři a na zemi tu otevřenou knížku."
9. Šel jsem tedy k tomu andělu a řekl jsem mu: "Dej mi tu knížku." A on mi řekl: "Vezmi ji a sněz; způsobí ti hořkost v břiše, ale ve tvých ústech bude sladká jako med."
10. Vzal jsem tedy z andělovy ruky tu knížku a snědl jsem ji. A byla v mých ústech sladká jako med, ale když jsem ji snědl, měl jsem hořko v břiše.
11. Pak mi řekl: "Musíš znovu prorokovat mnoha lidem, národům, jazykům i králům."