33. sv. Silvestr I. Silvestrius, Říman (21 r., 11 m.) 31. 1. 314 – 31.12. 335 +.
Narodil se asi roku 292 v Římě za vlády císaře Diokleciána. Jeho otcem byl Rufinus, matka se jmenovala Justa. Po svém křtu se ukrýval v lesích na Monte Sorac u Říma. Odtud pochází jeho jméno Silvestr (=obyvatel lesa, silva=les). Zvolen za papeže po vydání Ediktu milánského. Podle legendy vyléčil z malomocenství císaře Konstantina I. Velikého, kterého za několik let pokřtil.
Císař přenesl své sídlo z Říma do malé osady Byzantium, kde vystavěl nové Konstantinovo město=Konstantinopolis. Později zvané Cařihrad (císařský hrad), dnes turecký Istanbul (Konstantinopol=Istanbul).
V letech 320–329 dal císař Konstantin přestavět kostelík sv. Petra ve Vatikánu z r. 80 na basiliku. Daroval papeži císařský Lateránský palác (basileos = královská síň – basil = král), vedle kterého byl r. 324 postaven první veřejný křesťanský chrám zasvěcený Sv. Spasiteli. Zde je deska ze stolu od Poslední večeře. V 10. století byl Lateránský chrám zasvěcen sv. Janu Křtiteli a sv. Janu Evangelistovi – basilika sv. Janů v Lateráně, (viz 228. papež Sixtus V. a 247. papež Klement XII.), basilika je Omnium ecclesiarum urbis et orbis mater et caput – všech kostelů světa a Města matka a hlava. Zde sídlili papežové do 15. století, pak se přestěhovali do Vatikánu.
Podle legendy udělil císař Konstantin papeži Silvestru a jeho nástupcům panství nad Itálií a postavení primase (prvenství ze všech biskupů).
Papež vydal několik liturgických předpisů, jeden z nich byl o stavbě oltářů (oltářních desek) z kamene, ne ze dřeva. Na návrh alexandrijského patriarchy Alexandra svolal roku 325 císař 1. všeobecný (katolický) sněm – koncil v Niceji (Nikaj, Iznik, Izmid, Izmit v Turecku), který potvrdil CREDO (vyznání víry), že Kristus je jednorozený Boží Syn, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, stejné podstaty(homousios) s Otcem. Argumentem na koncilu byl žalm 110, 3-4. „jak rosu z lůna před denicí, zplodil jsem tě. Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova“.
Kněz Arius z Alexandrie (280-360) a jeho stoupenci učili, že Kristus je Bohu podoben (homo i usios) a je proto jeho adoptivním synem. Ariánství se udrželo do 7. století mezi Germány. Toto učení obnovili a upravili v 19. století Svědkové Jehovovi.
Papež bývá zobrazován jak křtí císaře Konstantina, nebo křísí mrtvého vola, který patřil sedlákovi. Jeho jméno se stalo synonymem a symbolem pro poslední den v roce. Křesťané konají děkovné bohoslužby za uplynulý rok s chvalozpěvem Te Deum laudamus (Tebe Bože chválíme). Na jeho svátek se lidé po celý večer veselí a čekají na odbití půlnoci, aby přivítali Nový rok.