106. Hadrián II. Adrianus, Říman (4 r., 11 m., 29 d.) 14.11. 867 – 13.11. 872 +.
*792. Před volbou byl ženatým knězem. Jeho dcera a manželka byly zavražděny na příkaz vzdoropapeže Anastasia. V r. 867 slavnostně přivítal před branami Říma svaté bratry ze Soluně. Spolu s nimi uložil do kostela sv. Klimenta – Klementa jeho ostatky tohoto 4. papeže, které přinesli. V chrámu Panny Marie Sněžné (Panny Marie Větší – Sancta Maria Maggiore, viz 44. papež Sixtus III.) potvrdil překlad bohoslužebných knih do slovanského jazyka.
Konstantin vstoupil 5. 1. 869 do kláštera sv. Praxedy, který byl pro řecké mnichy, přijal jméno Cyril a za 50 dní 14.2. 869 zemřel (řečtí mniši si volili jména začínající stejným písmenem jako jejich křestní. Řecky se jmenoval Konstantinós (Konstantin) – Kyril (Kyrillós = patřící Pánu), latinsky čteno K = C – Cyril. Metoděj chtěl bratrovo tělo převézt do Řecka, ale Římané prosili papeže, aby ho nechal v Římě. Papež chtěl jeho tělo pohřbít v papežské hrobce, ale na Metodějovo naléhání svolil s pohřbem v kostele sv. papeže Klementa.
Roku 869 vysvětil tři slovanské učedníky na kněze a Metoděje na arcibiskupa moravsko-panonské diecéze se sídlem na Velehradě. V r. 869 svolal 4. cařihradský koncil a odsoudil obrazoborectví (2. Nicejský, r. 787).