Sedisvakance (prázdný stolec) 19. 4.1054 – 16. 4.1055
Schizma (rozkol)
16.7.1054 došlo k roztržce církve a rozdělení na západní (katolickou) a východní (pravoslavnou v Cařihradě). Záminkou bylo slovo FILIOQUE (96. pp. Lev III. a 144. papež Jan XIX.).
Podstatný důvod byl, že (cařihradský) konstantinopolský patriarcha Michael Caerularius chtěl využít sedisvakance a být zvolen papežem (za 33. papeže sv. Silvestra I. ve 4. století přenesl císař Konstantin své sídlo z Říma do Cařihradu. Tak mělo přejít i římské prvenství papežů na cařihradského patriarchu).
Cařihradští patriarchové si přisvojovali prvenství mezi biskupy od 7. století, kdy byl 64. papežem sv. Řehoř I. Veliký. Jednání papežských legátů, které vedl v 11. století Humbert kardinál di Silva Candida, úplně ztroskotala. Roztržka skončila vzájemnou exkomunikací, kterou zrušil 262. papež Pavel VI. a cařihradský patriarcha Athenagoras I. (265. pp. Benedikt XVI. – pravoslaví uznalo papeže prvním mezi biskupy). Cařihradský patriarcha Bartoloměj I. přijel na intronizaci papeže Františka I. v roce 2013.