Byli mocní vládci – a lidé téměř nevěděli, že jsou.
Byli menší vládci – a lidé je ctili a milovali.
Ještě menších vládců se lidé báli – a ty docela maličké neměli rádi.
Nedůvěřuje-li vládce lidem, oni mu také nevěří.
Skutečný vládce nespěchá – a je uvážlivý ve svých slovech.
Když je dílo dokončeno – všechna práce je hotova, tu lidé jsou plni radosti, že dílo vzešlo k užitku…
Vědoucí jedná přirozeně – a dříve tak jednali zejména mocní tohoto světa. Když jedná vládce přirozeně, tu lidé ani neví, že existuje. Čím má člověk moci méně, tím více staví ji na odiv a odchyluje se od přirozeného dění. Takového člověka potom lidé nemají moc rádi a většinou ho ani nerespektují. Přirozené jednání je uvážlivé a vede k dobrým výsledkům ve všech oblastech, kterého se týká a ke všeobecné radosti z dobré práce.