170. Alexandr III. Rolando (Roland) Bandinelli, Ital (21 r., 11 m., 10 d.) 20. 9.1159 – 30. 8.1181 +.
Zvolen bez císařovy podpory v opatství Ninfa. Verona a Benátky umožnily jeho příjezd do Říma, odkud musel uprchnout před císařem. V r. 1165 kolínský arcibiskup Rainald z Dasenu (kancléř císaře Fridricha I.) se svolením protipapeže Paschala III. kanonizoval císaře Karla I. Velikého za účasti císaře Fridricha I. Barbarossy I. (Bedřich Rudovous). Papež Alexandr III. tuto kanonizaci neuznal, ale dovolil v roce 1176 Cáchám a Osnabrücku ctít císaře Karla I. jako blahoslaveného.
Za Karla IV. byl s neveřejným souhlasem 199. papeže Inocence VI. uznán Karel I. Veliký za svatého v celé katolické církvi. V českém církevním kalendáři byl svátek sv. Karla I. Velikého do r. 1969, v kalendářích západní Evropy platný svátek 28. 1.
V r. 1171 papež vydal dekret, aby kanonizaci prováděl papež po důkladném zvážení a předešlo se tak kanonizaci nehodných osob (227. papež Sixtus V. a 262. papež Pavel VI.). 1.8.1177 se v Benátkách sešel s císařem, který mu vyslovil podporu a uvedl ho do Říma (vzdoropapež Kalist III. se vzdal úřadu). V roce 1179 papež Alexandr III. svolal 3. lateránský koncil, na kterém vydal dekret „Licet de vitanda“ (Dovoluji s prožitím), kterým určil, že papeže musí zvolit dvoutřetinová většina (264. bl. Jan Pavel II., 265. Benedikt XVI.).
Kanonizoval sv. Eduarda Vyznavače, anglického krále. Spolek lombardských měst vystavěl na jeho počest městskou pevnost nazvanou Alessandria. Pro neklid v Římě odešel v r. 1180 do Civitta Castellana, kde zemřel. Jeho pontifikát 22 let patří mezi nejdelší v dějinách papežství. Papež Alexandr III. nosil na mitře jednu korunu jako 105. papež Mikuláš I.