200. bl. Urban V. Guillhelmus (Vilém) de Griomard, Francouz (8 r., 1 m., 13 d.) 6.11.1362 – 19.12.1370 +.
*1309 Grisak ve Francii, benediktin, opat kláštera sv. Viktora v Marseille. Konkláve 20 kardinálů zvolilo ze dvou kandidátů na papežský stolec, kteří nebyli kardinálové, opata Viléma z Marseille. Druhým byl pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ve volbě rozhodlo to, že Vilém byl Francouz. Vatikánský kronikář zapsal o pražském arcibiskupovi, že: „by byl Arnošt zvolen, kdyby nebyl jiné národnosti než oni.“
Po své volbě v roce 1362 umístil tiáru (trojkorunu) nad papežský znak, kde se používala jako symbol papežství do roku 2005 (265. pp. Benedikt XVI.).
Na naléhání sv. Brigity Švédské, básníka Francesca Petrarcy a císaře římského Karla IV., začal papež uvažovat o návratu do Věčného Města (Říma). V návratu byla symbolika jeho jména (Město = lat. Urbs, Urban = městský obyvatel).
30.4.1367 odcestoval papež z Francie a 16.10.1367 byl přijat v Římě, který byl ve velmi zuboženém stavu. Urban se pustil do velkolepých oprav římských budov, kostelů, vodovodů a silnic. Pracovní příležitosti zaměstnaly většinu Římanů.
V lednu 1368 přijal papež v Římě neapolskou královnu Jenu (Janu, Johannu) a kyperského krále Petra. Královna Jena byla první ženou, která dostala od papeže Zlatou růži (tato pocta se dává mimořádně vynikajícím osobnostem nebo významným stavbám, 7.7.1985 byla 264. papežem Janem Pavlem II. udělena velehradské bazilice k 1100. výročí smrti sv. Metoděje).
Na svátek Všech svatých 1.11.1368 korunoval papež na římskou císařovnu Alžbětu (Elišku) Pomořanskou. Byla v dějinách jedinou císařovnou korunovanou papežem. Pro nepokoje, které vypukly v Římě a konfliktu mezi Anglií a Francií, odjel papež Urban V. zpět do Avignonu 5.9.1370, kde zemřel. Urban V. byl beatifikován 255. papežem bl. Piem IX. v roce 1870.