Sci-Fi / Dobrodružný
Velká Británie / USA, 1968, 149 min
Režie: Stanley Kubrick
Předloha: Arthur C. Clarke (kniha)
Scénář: Stanley Kubrick, Arthur C. Clarke
Kamera: Geoffrey Unsworth
Hudba: Aram Chačaturjan (nepůvodní), György Ligeti (nepůvodní) (více)
Hrají: Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)
Produkce: Stanley Kubrick
Casting: James Liggat
Střih: Ray Lovejoy
Scénografie: Anthony Masters, Harry Lange, Ernest Archer, Robert Cartwright
Masky: Stuart Freeborn, Colin Arthur
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
Kdysi v dávné minulosti tlupa primátů, předků člověka, objeví černý monolit. Po kontaktu s ním se zvýší jejich inteligence, naučí se používat nástroje a díky tomu se jim podaří vyhnat nepřátelskou tlupu. Po milionech let je na Měsíc vyslán Dr. Heywood R. Floyd (William Sylvester), aby prozkoumal záhadný monolit neznámého původu, který náhle vyšle radiový signál k Jupiteru. O 18 měsíců později je k Jupiteru vyslána pětičlenná výprava, jejíž tři členové jsou ve stavu hibernace. Aktivní posádku tvoří pouze Dr. Dave Bowman (Keir Dullea) a Dr. Frank Poole (Gary Lockwood). Ti se ocitnou v ohrožení života, když se nejmodernější palubní počítač HAL 9000 rozhodne, že se zbaví veškeré lidské posádky. (Marek06)
Počiatky ľudstva... dobývanie vesmíru... cesta do nekonečna... tajomný monolit... koniec, ktorý je len začiatkom... Toto majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka inšpirované poviedkou klasika sci-fi žánru Arthura C. Clarka vyvolalo v dobe svojho uvedenia do kín priam masovú hystériu a takmer okamžite sa zaradilo medzi najlepšie diela filmovej histórie. Diváci po celom svete boli ohromení vizuálnou stránkou filmu, ktorá bola však len jedným z mnohých prostriedkov, ako ľuďom sprostredkovať neopakovateľný zážitok presahujúci medze nášho chápania.
2001: A Space Odyssey ešte ani dnes nestratila nič zo svojej sily: kladie otázky, no nedáva odpovede, opisuje, no nevysvetľuje, desí, ale aj udivuje a núti k zamysleniu. Existujú mnohé protichodné články a publikácie venujúce sa jej posolstvu, no len jediný názor je ten správny - vlastný. Ste pripravení na cestu? (Melies)