Petr Pavel (* 1. listopadu 1961 Planá) je český politik a armádní generál ve výslužbě, od března 2023 čtvrtý prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu.
V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a mezi roky 2015 a 2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO; stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. Se ziskem 35,40 % hlasů vyhrál první kolo přímé prezidentské volby v roce 2023. Ve druhém rozhodujícím kole zvítězil s 58,32 % hlasů nad Andrejem Babišem.
Petr Pavel se narodil roku 1961 v Plané u Mariánských Lázní do rodiny příslušníka Československé lidové armády, pocházejícího ze Lhoty za Červeným Kostelcem. Otec, plukovník Josef Pavel (1937–2020), působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO; v letech 1973 až 1989 působil v Táboře na tamním velitelství Západního vojenského okruhu. Matka Marie pocházela z rodiny živnostníků a byla absolventkou Vyšší hospodářské školy v Trutnově.
V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Po jeho absolvování pokračoval v letech 1979–1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988 a 1991 vzdělával v postgraduálním kurzu organizovaném 26. oddělením Zpravodajské správy Generálního štábu (tzv. Zpravodajským institutem) pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly (s krycím jménem Pávek a v prvním ročníku pod krytím Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně). Archivní dokument shrnující Pavlovo studium uvádí, že „ke studiu předmětu přistoupil zodpovědně, potvrdil velmi dobré předpoklady pro zvládnutí agenturní přípravy“.
Zásah na Národní třídě dne 17. listopadu 1989 viděl z okna své školy, ale nijak se nezapojil. Po změně režimu získal zahraniční vzdělání studijními pobyty ve Spojených státech (Defense Intelligence College v Bethesdě) a ve Spojeném království (štábní škola v Camberley a později Královská akademie obranných studií v Londýně), kde nakonec na King's College London v letech 2005–2006 vystudoval postgraduální program mezinárodní vztahy.
Z prvního manželství s Hanou Pavlovou, s níž se oženil v srpnu 1986, má dva syny. Rozvedli se v roce 2001. V roce 2004 se podruhé oženil s podplukovnicí v záloze Evou Pavlovou. Spolu s ní vychovával oba své syny i její dceru Evu. Mezi jeho zájmy patří cestování, lyžování, fotografie a knihy. Vlastní motocykl Jawa 350/634, jenž se objevil i v jednom z jeho volebních klipů, a který využívá k nostalgickým vyjížďkám.
V době kandidatury na prezidenta v roce 2023 měl bydliště hlášené v obci Černouček v okrese Litoměřice, kde jeho choť rovněž působí jako členka obecního zastupitelstva. V obci svého bydliště vyhrál 1. kolo prezidentské volby se ziskem 81,61 %, druhé kolo zde vyhrál se ziskem 90,97 % hlasů.
O možné kandidatuře Petra Pavla na funkci prezidenta České republiky se spekulovalo dlouhodobě, v průzkumech veřejného mínění se v této souvislosti jeho jméno poprvé objevilo již v roce 2015, tedy v souvislosti s prezidentskou volbou v roce 2018, v níž však nakonec kandidátem nebyl. V listopadu 2019 připustil, že pokud budou mít šanci na zvolení lidé, kteří by byli z jeho pohledu pro Česko nebezpečím a rizikem, tak by mohl kandidovat.[54] Teprve 29. června 2022 potvrdil, že se bude ucházet o kandidaturu v prezidentské volbě v roce 2023. Uvedl také, že začal se sběrem podpisů občanů. Kampaň financoval z darů podporovatelů, od žádného dárce neplánoval přijmout částku vyšší než 3 miliony korun.
Podle průzkumu agentury Median ze srpna 2022 měl Pavel šanci v prvním kole prezidentských voleb získat 22 % hlasů a postoupit do druhého kola, v němž by porazil poměrem hlasů 58 % : 42 % bývalého premiéra Andreje Babiše.
Svou kandidaturu na prezidenta oficiálně oznámil dne 6. září 2022, kdy představil své volební heslo „Vraťme Česku řád a klid“ a vizi stát se nezávislým prezidentem, načež za burácení motocyklů Harley spustil v Praze před Píseckou branou ostrou předvolební kampaň. Prohlásil, že Česká republika si zaslouží hlavu státu, která v časech krize promlouvá klidným a srozumitelným hlasem, mírní vášně a vede ke společnému cíli. Dne 27. září oznámil na svém facebookovém profilu, že nasbíral již více než 55 tisíc podpisů (zákonná podmínka pro občanské kandidáty je 50 tisíc); nakonec jich 7. listopadu navrhovatel jeho kandidatury Tomáš Kulhánek na ministerstvo vnitra přinesl 81 250. Z nich po vyškrtnutí neplatných záznamů uznalo ministerstvo 81 083 podpisů a na základě toho 25. listopadu rozhodlo o zaregistrování jeho kandidátní listiny.
Symbolem jeho kampaně se staly flanelové košile, v nichž pravidelně vystupoval. Pro užívání tohoto materiálu na sociálních sítích a předvolebních akcích byla některými komentátory kampaň označována za „flanelovou revoluci“. Organizace Transparency International označila 5. ledna 2023 Pavlovu kampaň se známkou 2,7 za druhou nejtransparentnější, po kampani Danuše Nerudové. Jeho kampaň byla zároveň podle analytiků nejčastějším terčem dezinformací.[66] Těsně před 1. a 2. kolem voleb byly jeho webové stránky napadeny ruskou hackerskou skupinou.
Se ziskem 1 975 056 hlasů (35,40 %) těsně vyhrál 1. kolo prezidentských voleb s náskokem přibližně 0,4 procentního bodu (22 843 voličských hlasů) před kandidátem hnutí ANO 2011 Andrejem Babišem, oba tak postoupili do 2. kola. Před 2. kolem začal Pavel pořádat velká setkání s lidmi v regionech, například v Ústí nad Labem, v Ostravě či v Brně. Na tato shromáždění ho přišly podpořit podle odhadů tisíce lidí. Ve 2. kole prezidentských voleb zvítězil Pavel s 3 359 151 hlasů (58,32 %) a stal se tak zvoleným prezidentem České republiky. Poražený kandidát Babiš získal 2 400 046 hlasů (41,67 %).
Před inaugurací poskytl Pavel řadu rozhovorů světovým médiím včetně CNN a BBC, hovořil s několika světovými státníky, mezi které patřili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský prezident Andrzej Duda a tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Stal se tak první evropskou zvolenou hlavou státu, která si s tchajwanskou prezidentkou v nedávné historii telefonovala.
Zúčastnil se Mnichovské bezpečnostní konference, setkal se mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem.
Inaugurace Petra Pavla novým prezidentem České republiky se uskutečnila 9. března 2023. Ve svém inauguračním projevu zdůraznil důstojnost, respekt a slušnost, uvedl, že by se chtěl podílet na tvorbě společné vize pro Českou republiku.
Dle průzkumu agentury CVVM důvěra v úřad prezidenta po nástupu Pavla do funkce výrazně vzrostla, a to z 38 na 58 %. Jemu konkrétně pak dle dalšího průzkumu důvěřovalo 59 % respondentů.