205. Řehoř XII.

205. Řehoř XII. Angelo (Anděl) Correr, Ital z Benátek (8 r., 7 m., 16 d.) 18.11.1406 – 4. 7.1415. Rezignoval.
   *1326, +18.10.1417. Strýc 207. papeže Evžena IV. Podle svého předchůdce použil čepičku cappa magna (187. pp. Jan XXI.). V roce 1410 ho prohlásil Jan XXIII. za kacíře. Papež objížděl na lodi Itálii a hledal, kdo by mu poskytl azyl. Ujal se ho pán města Fana kondotiér (velitel žoldáků) Pandolfo III. Malatesta (1370-1427) z Rimini a nechal ho bydlet ve svém domě.
     Evropští králové požadovali na císaři Zikmundovi nápravu ve zmatcích kolem stolce sv. Petra a odstranění trojpapežství. V roce 1414 svolal král římský a král uherský Zikmund 16. všeobecný koncil (1414–1418). Spoluorganizátorem byl kancléř pařížské university Gerson (+1429). Koncil se sešel ve městě Konstanz (Kostnice, biskupství zrušeno v roce 1821), aby sjednal nápravu.
   Kardinálové nespokojeni se stavem v církvi se snažili o abdikaci avignonského "papeže" Benedikta XIII. Římský papež Řehoř XII. podal sám rezignaci, aby napomohl k odstranění rozkolu. Protože Benedikt XIII. nechtěl odstoupit (schizma–202. papež Urban VI.), kardinálové ho sesadili. V roce 1409 se sešli někteří kardinálové v Pise a zvolili nového papeže Alexandra V., který v roce 1410 zemřel. Za jeho nástupce byl zvolen boloňský biskup Baltasar Cossa jako Jan XXIII.
     Právoplatný koncil musí svolat právoplatný papež. Koncilní otcové se sešli v katedrále na koncil, kterému předsedal císař Zikmund. K němu přišel pan Malatesta a předal císaři pověření papeže Řehoře svolat koncil a všechny kardinály.
     Rezignační listinu papeže Řehoře XII. přivezl do Kostnice pán Fana Pandolfo Malatesta a předal ji kardinálu děkanovi. Římský papež Řehoř XII. se vzdal stolce. Koncil mu ponechal biskupskou a kardinálskou hodnost. Stal se biskupem v Portu. Zemřel ve věku 90 let v pověsti svatosti. Tento papež byl právoplatně zvolený, žil chudě a svatě. Jan Hus se tohoto papeže zřekl společně s králem Václavem a s pražskou univerzitou a přidal se ke vzdoropapeži Janovi XXIII.
      Avignonský Benedikt XIII. byl sesazen a pisánský Jan XXIII. byl sesazen a uvězněn.