205.X Alexandr V. - Jan XXIII.

Alexandr V., Petr Filargo z Kréty, 7. 7.1409 – 3. 5.1410 +.
   * 1340. Zvolen v Pise. Za 10 měsíců zemřel.

 

Jan XXIII., Baltasar Cossa, Ital, 17. 5.1410 – 29. 5.1415 sesazen.
   *1370, +22.12.1419 Florencie. Jana XXIII. podporoval císař Zikmund i většina panovníků, včetně českého krále Václava IV. a to do doby, než kardinálové zjistili jeho minulost. Baltazar Cossa byl námořním pirátem, za naloupené peníze si později koupil hodnost boloňského biskupa a jako biskup byl zvolen papežem.
   Koncil chystal vyhlásit nadřazenost koncilu nad papežem a obnovení jednoty církve. Koncil vyzval Baltazara Cossu k abdikaci. Cossa před sesazením uprchl v převlečení za pacholka v noci z 20. na 21.3.1415 z Kostnice s pomocí rakouského arcivévody Fridricha.
   15.5. byl chycen a uvězněn ve stejném vězení jako mistr Jan Hus. Abdikační listinu musel sesazený vzdoropapež Jan XXIII. podepsat křestním jménem Baltasar. Byl nařčen z vražd, znásilnění, svatokupectví s odpustky. Před církevními představiteli několikrát tvrdil, že neexistuje věčný život a vzkříšení z mrtvých. 29.5.1415 byl koncilem sesazen a vězněn do roku 1418.
   V roce 1419 mu 206. papež Martin V. udělil kardinálskou hodnost a jmenoval ho biskupem. Biskup Baltazar kardinál Cossa zemřel ve Florencii a byl pohřben v Baptisteriu sv. Jana Křtitele (křestní kostel). Florentský sochař Donatello (Donato di Niccolo di Betto Bardi, 1386-1466) zhotovil vysoký mramorový sargofág, na kterém je nápis: IOANES QVODAM PAPA XXIII. OBIIT FLORENTIE ANO (ANNO)  DNII (Domini) MCCCCVIIII XI KALENDAS IANVARII (Jan žádný papež XXIII. zemřelý ve Florencii léta Páně 1419, 11. kalendy ledna). Na náhrobku je ležící bronzová postava Baltasara Cossy v biskupském rouchu a s mitrou na hlavě, bez papežských insignií.
Argument církevních odpůrců, že katolický papež nechal upálit M. Jana Husa (+6.7.1415) nejsou pravdivé, protože žádný papež v té době nebyl. Původně uznávaný papež Jan XXIII. byl uvězněn, vzdoropapež Benedikt XIII. byl sesazen a právoplatný papež Řehoř XII. dobrovolně odstoupil. Na kostnickém koncilu se jednalo o sesazení Jana XXIII. Od 21.3.1415 jednání koncilu řídil císař Zikmund.
Upálení Jana Husa bylo důsledkem celé řady nešťastných okolností. 7.6. bylo v Kostnici tak veliké zatmění Slunce, že se museli rozsvítit svíce. Pruh zatmění šel pouze přes Kostnici. V Čechách se šířilo přesvědčení, že Jan Hus je mučedník.