206. Martin V. (III.) Otton (Otto) Collonna di Paliano, Říman (13 r., 3 m., 9 d.) 11.11.1417 – 20. 2.1431 +.
*1368 Řím. Pocházel z rodiny, která hrála ve středověku velkou roli v dějinách Věčného města. Jako laik byl jmenován kardinálem v roce 1405. Do Kostnice přišel s Janem XXIII. a společně s ním uprchl, ale vrátil se.
23 kardinály (2/3 většina) zvolen papežem v 49 letech. Během tří dnů obdržel jáhenské, kněžské i biskupské svěcení a přijal jméno z vděčnosti ke světci, který měl 11.11. v den volby svátek – sv. Martin.
Na koncilu v Kostnici zazněly v r. 1417 připomínky kardinála d´Ailly k opravě kalendáře (198. pp. Klement VI., 226. pp. Řehoř XIII.). Za přispění sv. Vincence Ferrerského (+1419) ukončil v roce 1418 papež Martin V. Kostnický koncil a rozpustil ho.
Po příjezdu do Říma našel metropoli v takových troskách, že lidé tomu místu říkali: „tam, kde bylo město“. Papež začal s obnovou města. Dal postavit silnice, mosty a hradby. Nechal zrestaurovat Lateránskou basiliku a palác.
Do Říma povolal sv. Bernarda Sienského, který šířil úctu ke jménu Ježíš. Bernard nosil tabulku označenou zkratkou IHS – Iesus hominum Salvator = Ježíš Spasitel lidí.
V r. 1423 otevřel papež Martin poprvé Svatou bránu v Lateráně a zahájil mimořádný Milostivý rok 1390. výročí Kristovy smrti a vzkříšení, od r. 1425 jsou Milostivé roky vyhlašovány po 25 letech. Krátce před smrtí svolal Basilejský koncil. Byl pohřben před papežským oltářem v Lateránu a nápis na jeho náhrobku ho chválí jako „požehnání své doby“.