214. Alexandr VI. (V.) Rodrigo de Borgia, Španěl (11 r., 7 d.) 11. 8.1492 – 18. 8.1503 +.
nejhorší papež v historii ! ! ! * 1.1.1431 Játiva (Valencie). Pocházel ze šlechtického rodu Borgiů. Otec Jofré, španělský rytíř z Játivy a Borgia. Matka Isabela byla otcovou sestřenicí. V jeho 25 letech ho v roce 1456 jmenoval kardinálem jeho strýc 209. papež Kalixtus III., bratr jeho matky Isabely. Rodrigo se stal papežským místokancléřem tří papežů.
Před svou papežskou volbou podplatil 15 z 23 kardinálů. Uveden do úřadu 26. 8.1492. Podle 212. pp. Sixta IV. použil čepičku cappa magna (187. pp. Jan XXI.), kterou používali všichni jeho nástupci v době renesance a baroka až do r. 1779 (250. pp. Pius VI., další byl až 261. pp. sv. Jan XXIII.+ 1963 a 265. pp. Benedikt XVI.).
Papež Alexandr měl 7 nemanželských dětí: Petr Ludvík, Jeroným (Girolamo), Isabela, Cesar, Jan XV. Borgia (jeho syn František, generál jezuitů byl roku 1671 svatořečen), Lucrezia a Joffre.
Syna Cesara v 17 letech, v roce 1493, jmenoval kardinálem. V roce 1497 byl zavražděn jeho nejoblíbenější syn Jan Borgia, který měl být panovníkem. Místo něho byl vybrán Cesar. Musel se vzdát kardinálské hodnosti a oženil se s francouzskou princeznou Charllotou d´Albret. Papežův další syn Jan XV. de Borgia se stal v letech 1493–1496 administrátorem olomouckým (v diecézi nikdy nebyl).
Dcera Lucrezia (1480-1519) byla vdaná za Jana hraběte Sforzu z Pesary, ale manželství bylo později zrušeno. Začala se scházet s Petrem Caldésem a s ním měla syna Jana (Giovanni). Petra napadl Cesar kordem a dal ho utopit v Tibeře. Lucrezia byla provdána za vévodu Alfonse Aragonského z Bisceglie a měli spolu syna. Protože Cesar chtěl Lucrezii provdat za Alfonse d´Este, vévodu z Ferrary, přepadl Alfonse Aragonského a zranil ho. Cesar vtrhl v noci do jeho pokoje, kde nemocný ležel, vyhnal Lucrezii i ostatní a uškrtil ho. Pak ji provdal za vévodu z Ferrary. Kronikář tehdy napsal: „Protože Alfons vévoda Aragonský se zdráhal zemřít na zranění, musel být zabit. O životě Lukrezie vzniklo mnoho pověstí, ve kterých byla známá jako „travička“. Podle historiků jde o pomluvy. Byla velice zbožná a pod šaty nosila žíněné roucho, aby odčinila otcovy hříchy. Dalšího syna Jofreho papež oženil s neapolskou princeznou Sancií a uznal jejího otce Alfonse II. za neapolského krále.
Francouzský král Karel VIII. si dělal nárok na neapolský trůn a vpadl v roce 1494 do Itálie. Italské státy (Benátky, Milán, Vatikán) se Španělskem vytvořily protifrancouzskou koalici a vyhnaly Karla VIII., kterého podporovala Florencie v čele s mnichem Jeronýmem (Girolamo) Savonarolou. Mezi ním a papežem vypukl ostrý spor a Savonarola byl 23. 5.1498 upálen.
Během svého pontifikátu rozprodal papež nashromážděné poklady Vatikánu a zadlužil ho. Ke konci života papeže se kolem něho začaly dít podivné věci. Noční skřeky po chodbách a vytí. Vichřice, která rozbíjela okna a strhla střechu na vatikánském paláci, i když všude bylo bezvětří. Propadl se na něho strop v pokoji, kde seděl. Jen vzpříčený trám mu zachránil život. Jindy na něj spadl vysoký těžký kovový svícen, blesk uhodil do Andělského hradu a zapálil střelný prach. Hradby byly rozmetány, až kameny létaly na druhý břeh Tibery. Někteří z jeho okolí se ho snažili přesvědčit, že jde o Boží výstrahy, ale on si z toho nic nedělal. 6.8.1503 se zúčastnil hostiny u Adriana kardinála Castellesiho. Po vypití otráveného vína se zhroutil. Z otravy se začal uzdravovat, ale za dva týdny zemřel na malárii. Papežský ceremoniář Jan Buchard (1450-1506) zapsal: "V rakvi jeho tělo zčernalo a začalo bobtnat. Jeho jazyk otekl tak, že mu nešla zavřít ústa. Tělo bylo natlačeno do rakve, ale začala z něj téci smrdutá tekutina a vyvalil se oblak dýmu."
Děkan kardinálů František kardinál Piccolomini (215. papež Pius III.), který měl na starost papežův pohřeb, zakázal za něho sloužit mši za zemřelé - Rekviem. Podle historiků bylo Alexandrovým nejrozumějším činem to, že zemřel. Papežský úřad byl pro něho zdrojem zisku. Svoje zájmy prosazoval s velkou bezohledností. Neznal spravedlnost ani zbožnost.
Poničil církevní organizaci, ale nezničil Církev, jeho pontifikát byl nejhorší v dějinách !!!
Od tohoto papeže je chybné počítání papežů jménem Alexandr, protože Alexandr V. byl vzdoropapež v Pise 1409 a podle jeho pořadového čísla se nemělo počítat.