235. Urban VIII. Maffeo (Matouš, Matyáš, Matěj) Barberini, Ital z Florencie (20 r.,11 m., 23 d.) 6. 8.1623 – 29. 7.1644 +.
*5.4.1568. Pocházel ze šlechtické rodiny. Byl spoletským biskupem a na stolec sv. Petra nastoupil 29.9.1623. V době jeho volby probíhala Třicetiletá válka.
Měl celou rodinu nepotů, ale zavedl zvyk, že papež musí jíst sám (zrušil 257. papež sv. Pius X.). Za letní sídlo si vybral zámek v v Castel Gandolfo asi 15 km od Říma (231. pp. Klement VIII.), který dal dostavět. Za jeho pontifikátu se zámek Castel Gandolfo stal trvale letním sídlem papežů, aby nezůstávali v horkém Římě (do té doby byla jako letní sídla tato města: Segni, Anagni, Orvieto, Montefiascone, Capodimonte, Rieti, Genazzano, Tivoli, Frascati a Magliana).
V r. 1625 nařídil odstranit z kostelů sochy nebo obrazy osob, které nebyly svatořečeny. 18.11.1626 nově vysvětil přestavěný velechrám sv. Petra (216. pp. Julius II.).
V r. 1630 byl ve velechrámu sv. Petra postaven nový oltář sv. Václava (196. papež Jan XXII.). Obraz českého knížete sv. Václava namaloval v roce 1632 Angelo Carosseli. Český národ je jediný, který má ve svatopetrské basilice oltář národního patrona. V roce 1740 byl namalován nový oltářní obraz, na kterém má sv. Václav královskou korunu.
Za pontifikátu Urbana VIII. oživil v Holandsku lovaňský profesor teologie Michal Bajus nauku zavrženou Tridentským koncilem a ovlivnil svého kolegu profesora teologie a biskupa v Ypres Kornelia Jansena (1585–1638), který tvrdil, že člověk je předurčen ke spáse nebo k zavržení. Jansenismus byl zamítnut za 236. papeže Inocence X. v roce 1653.