255. bl. Pius IX. Giovanni Maria (Jan Maria) hrabě Mastai – Ferreti, Ital (31 r., 7 m., 17 d.) 16. 6.1846 – 7. 2.1878 +.
*13.5.1792 Senigallio. Pocházel ze šlechtické rodiny Mastai–Ferreti, prasynovec 251. pp. Pia VII. Spoletský a imolský biskup, od r. 1840 kardinálem. Zvolen v 54 letech (3.nejmladší papež, zvolený za normálních podmínek v konkláve, 208. pp. Mikuláš V.– 49 r., 243. pp. Klement XI.– 51 r.). Evropská i světová politická situace nebyla dobrá, vkládali lidé do nového papeže velké naděje. Při jeho volbě zaznělo poprvé, kdy z radosti nad novým papežem zvolal (omylem) kardinál–jáhen (protodiakon): „Habemus Papam“ = máme Otce. Původní ohlášení zvolení nového papeže znělo: „Habemus Pontificem“ = máme pontifika (panovníka). Ohlášení „Habemus Papam“ zůstalo při papežské volbě dodnes. 21.6.1846 uveden na svatopetrský stolec. Poslední papež potvrzený císařem (61. Jan III.).
Po volbě vyhlásil amnestii pro všechny politické vězně (10.000) v Církevním státě. Nadšení Římané vypřáhli koně z papežova kočáru a sami odvezli papeže do paláce na Quirinálu. Dal zhotovit tiáru, kterou byli korunováni papežové až do r. 1958 (261. pp. bl. Jan XXIII.). V r. 1852 dal tisknout první poštovní známky na území Itálie. V r. 1854 posvětil po požáru nově přestavěnou basiliku sv. Pavla za hradbami. 8.12.1854 vyhlásil dogma o Neposkvrněném Početí Panny Marie, druhý důležitý dokument byl Sylabus (= řec. slabikář).
Za jeho pontifikátu se 11.2.1858 událo v Lurdech (Francie) sv. Bernardetě Soubirousové zjevení Panny Marie.
Papež zrušil bulu o udělení Sicilského království Církevním státem (160. papež bl. Urban II.). Trvale se usídlil ve Vatikánu, od té doby zde sídlí i jeho nástupci. Předtím pobývali papežové v Lateráně, na Kvirinálu, nebo i v dalších jiných italských městech.
Svolal 20. všeobecný I. vatikánský koncil, kde bylo 18.7.1870 vyhlášeno dogma o papežské neomylnosti (když papež vyhlašuje učení ex catedra – z učitelského úřadu ve věcech víry a mravů). Někteří biskupové s tím nesouhlasili a odjeli z Říma, tím vznikla starokatolická církev. I. vatikánský koncil nebyl nikdy ukončen. V roce 1870 italský král Viktor Emanuel se svými vojáky přemohl papežskou armádu. 20.9.1870 prolomila italská armáda hradby Říma a papež kapituloval. Král zabral Církevní stát a papež se prohlásil "vatikánským vězněm". Po těchto událostech roku 1870 zasvětil Církev sv. Josefovi Ochránci Církve a stanovil svátek na středu po 2.velikonoční neděli (svátek zrušen v roce 1969).
3.12.1874 beatifikoval přemyslovskou princeznu Anežku Českou. Naději, kterou do něho vkládali věřící celého světa, nezklamal a stal se symbolem jednoty víry a zastáncem práva. Za jeho života se rozmáhaly poutě věřících do Říma, k papeži, který byl ctěn a milován.
Do své smrti odmítal uznat Italský stát a za to byl nenáviděn italskými nacionalisty garibaldovci. 13.7.1881 bylo jeho tělo převáženo do basiliky sv. Vavřince za hradbami a garibaldovci chtěli jeho rakev vhodit do Tibery.
Pontifikát Pia IX. je zatím druhý nejdelší v církevních dějinách – 31 let, 7 měsíců, 17 dní (nejdelší byl pontifikát sv. Petra).
Beatifikován 3.9.2000 papežem sv. Janem Pavlem II., svátek bl. Pia IX. je 7.2.