256. Lev XIII. Vincenzo Gioacchino Raffaele Liugi (Vincenc Ioachimus, Jáchym Rafael Ludvík) hrabě Pecci, Ital (25 roků, 5 měsíců) 20.2.1878 – 20.7.1903 +.
*2.3.1810 Carpineto (Carpiento), básník. Pocházel z hraběcí rodiny. Stal se nunciem v Belgii. Po volbě papežem ohlásil jeho zvolení kardinál–jáhen Prospero Caterini, prastrýc 260. pp. Pia XII. Na stolec sv. Petra uveden 3.3.1878. Po své volbě se na protest proti demonstracím rozhodl zůstat vatikánským vězněm.
Oblíbenou činností papeže byly procházky a lov do dřevěných pastí, z kterých chycenou zvěř opět pouštěl. Autor první sociální encykliky Rerum novarum (nová věc). V r. 1881 jmenoval anglikánského konvertitu Johna Newmana kardinálem. Zpřístupnil studentům vatikánský archív, s podmínkou kontroly jejich publikace. V roce 1886 zavedl ve Vatikánu elektřinu. Jeho heslem bylo: „Omnia hebent tempus = všechno má svůj čas“.
V roce 1899 schválil a zavedl litanie k Nejsvětějšímu Srdci Páně.
O papeži Lvu XIII. se traduje tato historka: Jeden domýšlivý, neumělecký malíř, tak velice dlouho obtěžoval papeže Lva XIII. svou nabídkou, aby se od něho nechal portrétovat, že papež jednoho dne svolil. Malíř namaloval obraz, kde papež nebyl k poznání. Pyšný malíř žádal, aby pod obraz napsal papež několik slov a podepsal se. Papež Lev napsal: „Mt 14, 27. Leo XIII.“ Malíř spěchal s obrazem domů, vyhledal příslušné místo v Bibli, evangelium svatého Matouše Mt 14,27. a přečetl si: „Ego sum nolite timere (Já jsem to, nebojte se). Lev XIII.“