258. Benedikt XV. (XIV.)

258. Benedikt XV. (XIV.) Giacomo (Jakub) markýz della Chiesa, Ital (7 r., 4 m., 18 d.) 4. 9.1914 – 22. 1.1922 +.
      *21.11.1854 Janov, jeho matka markýza Migliorati pocházela z rodu, ze kterého byl i 204. papež Inocenc VII. (1404 – 1406), jeho největší zálibou byla heraldika. Boloňský arcibiskup. Za papeže Lva XIII. a Pia X. byl zástupcem státního tajemníka Vatikánu. V červnu 1914 byl jmenován kardinálem.
  I přes vypuknutí 1. světové války se na konkláve sjelo do Vatikánu 60 z 65 kardinálů. Na svatopetrský stolec nastoupil 6. 9.1914 (den volby bývá někde uveden 3. 9.). 1. světovou válku označil za neužitečnou, zpochybnil její nezbytnost a řekl, že válka je masakrem bližních. V té době byla válka mezi politiky považována za jedinou světovou hygienu a nezbytnou k řešení problémů, roku 1917 vyhlásil Codex iuris canonici (kodex kanonického práva CIC, 264. papež sv. Jan Pavel II.).
      Byl nazýván Papež míru, protože usiloval o světový mír a nabádal politiky k usmíření. 13.5.1917 se zjevila Panna Maria ve Fatimě (Portugalsko), v roce 1918 podpořil vytvoření Československé republiky. 16.5.1920 kanonizoval bl. Johanku z Arku – Pannu Orleánskou (257. sv. Pius X., 206. papež Martin V.).
   Připravil cestu třem papežským nástupcům: prefektu Apoštolské knihovny Vatikánu Achillovi Rattimu (Pius XI.), bavorskému nunciovi biskupu Evženu Pacellimu (papež ct. Pius XII.), řediteli Propaganda fide – čistota víry Angelu Giuseppe Roncallimu (papež sv. Jan XXIII.). Zemřel na následky prochladnutí z 27.11.1921, když čekal v 5 hodin ráno na otevření kostela sv. Petra a kostelník přišel později.
   Od papeže bl. Benedikta XI. (pp. 1303-1304) je chybné číslování papežů jménem Benedikt, protože Benedikt X. byl vzdoropapež 1058-1059, podle jeho pořadového čísla se nemělo počítat.