262. sv. Pavel VI. Giovanni Battista Enrico Antonio Maria (Ioannes Baptista, Jan Křtitel Jindřich Antonín Maria) Montini, Ital. (15 r., 1 m., 16 d.) 21.6.1963 – 6.8.1978 +.
*26.9.1897 Consesio v Brescii (Itálie), +6.8.1978 v papežském letníém sídle v Castel Gandolfu. Otec Giorgio (Jiří 1860-1943) byl advokát a politik, matka Giudetta (Judita, roz. Alghisiová *1880) byla ze šlechtické rodiny. Bratr Francesco (lékař) a Ludvík (Lodovico 1896-1990, právník, senátor). Velkou zálibou Giovanniho Montiniho byla četba. Na kněze byl vysvěcen 29.5.1920 a po vysvěcení byl poslán na studia na Papežskou Gregoriánskou universitu. Byl sekretářem Pia XII. a od r. 1937 zástupcem státního tajemníka Vatikánu. 1.11.1954 milánský arcibiskup. Do úřadu nastoupil 4.1.1955. Na slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie 8.12.1958 byl jmenován kardinálem a to jako první z těch, které jmenoval sv. Jan XXIII.
21.6.1963 byl zvolen papežem. Intronizován (uveden na trůn) na svatopetrský stolec 30.6.1963. Hned po nastoupení do úřadu upravil papežský titul „Episcopus Ecclesiae Catholicae urbis Romae = biskup církve katolické města Říma“ na „Episcopus Ecclesiae Catholicae“. Tento titul byl používán od starověku i pro biskupy ve znění: „Biskup církve katolické se stolcem od apoštolů“. Poslední papež korunovaný tiárou 30.6.1963, kterou mu dala zhotovit milánská diecéze. 11.11.1964 odložil tiáru. V roce 1975 ji prodal americkému muzeu v New Yorku a peníze věnoval chudým v Indii. Dnes je tiára Pavla VI. uložena v chrámu Neposkvrněné Panny Marie ve Washingtonu, kopie tiáry je uložena v pokladnici ve svatopetrské basilice. Korunu nosili papežové od 105. pp. sv. Mikuláše I. Velikého r. 858, jako tiáru od r. 1305–1975 (670 let), od doby 200. pp. bl. Urbana V. se tiára používala trvale nad papežským erbem v letech 1362–2005 (643 let).
První papež nové doby, který cestoval po světě. V r. 1964 se setkal v Jeruzalémě s pravoslavným patriarchou Athenagorasem I., v r. 1965 navštívil OSN, kde přednesl projev o míru. V r. 1969 osamostatnil úřad pro kanonizaci při Kongregaci obřadů (170. papež Alexandr III. a 227. papež Sixtus V.) pod názvem Congregatio de Causis Sanctorum (kongregace pro kauzy světců – věci světců). V r. 1965 jako první papež navštívil OSN v New Yorku v USA (264. sv. Jan Pavel II., 265. Benedikt XVI.).
Na svátek sv. Ambrože 7.12.1965 zrušil (po 911 letech a 10 měsících) exkomunikaci s východní (pravoslavnou) církví (152. papež sv. Lev IX.) a předal ji v Sixtinské kapli v Římě pověřenému legátovi (vyslanci) cařihradského patriarchy Athenagorase I. arcibiskupu Melitonovi. Po předání listiny Pavel VI. náhle poklekl a políbil nohy metropolitovi Melitonovi. Ve stejnou dobu předal v Cařihradě patriarcha Athenagoras I. papežské delegaci zrušení exkomunikace mezi Cařihradem a Římem (265. pp. Benedikt XVI.–pravoslavím uznáno papežské prvenství).
8.12.1965 dokončil 2. vatikánský koncil (zahájen 261. papežem sv. Janem XXIII. 11.10.1962), v r. 1967 zasvětil znovu svět Panně Marii (260. pp. Pius XII.), jako první papež jmenoval za církevní učitelky svaté ženy: sv. Kateřinu Sienskou a sv. Terezii z Avily. V roce 1968 odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy 21.srpna do Československa.
10.6.1969 se při návštěvě Ekumenické rady církví v Ženevě představil: "Jmenuji se Petr." (tím zdůraznil, že je nástupcem apoštola sv. Petra).
V roce 1969 pověřil významného architekta Piera Luigiho (Petr Ludvík) Nerviho stavbou nové audienční haly ve Vatikánu, která pojme 10.000 osob. V roce 1971 ji papež vysvětil. Pietro Nervi projektoval také budovu UNESCO v Paříži a Olympijský stadion v Římě (1960). V čele haly je umístěn velký bronzový reliéf Zmrtvýchvstání Krista od Pericla Fazziniho. Audienční halu v roce 1979 přejmenoval sv. Jan Pavel II. na halu Pavla VI.
Na Pavla VI. byl při jeho návštěvě 27.11.1970 na Filipínách spáchán v Manile atentát, kdy ho neznámý muž, převlečený za kněze, několikrát bodl nožem. Papež Pavel VI., více otevřel církev světu dialogem se světskou společností a jinými církvemi.
Byl znám odporem proti komunistickému bloku ve střední a východní Evropě, kde vlády pronásledovaly církevní představitele a věřící. České biskupy Štěpána Trochtu a Františka Tomáška tajně jmenoval kardinály. Zemřelého pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana (+17.5.1969), známého odpůrce nacistů i komunistů, dal pohřbít do svého hrobu v kryptě vatikánské baziliky mezi hroby papežů, protože ho československá (komunistická) vláda odmítla převézt do Prahy a pohřbít v katedrále sv. Víta. Ve velechrámu sv. Petra ve Vatikánu byl kardinál Beran pohřben do 19.4.2018, kdy byl 20.4. převezen do Prahy.
Pavel VI. zemřel na svátek Proměnění Páně 6.8. v papežském letním sídle v Castel Gandolfu ve věku 81 let. Při jeho pohřbu byla dřevěná rakev položena na dlažbě náměstí sv. Petra. Podle vlastního přání byl pohřben v podzemí basiliky sv. Petra ve Vatikánu.
Papež Benedikt XVI. 20.12.2012 (čtvrtek) zahájil proces beatifikace Pavla VI. vydáním dekretu, ve kterém uznal jeho "hrdinské ctnosti" a prohlásil ho ctihodným. Papež František podepsal 9.5.2014 dekret Kongregace pro blahořečení a svatořečení o zázraku na přímluvu ct. Pavla VI.
Beatifikován 266. papežem Františkem na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu 19.10.2014. Při mši byly vystaveny relikvie Pavla VI.: dvě košile od krve, které měl na sobě při atentátu na Filipínách v roce 1970. Svátek určen na 29.5. (den jeho kněžského svěcení). Ke svatořečení byl 6.2.2018 uznán zázrak v rodině Pironatových, kde hrozilo nedonošení miminka a samovolný potrat plodu. Matka Vanna byla hospitalizována. 25.12.2014 se jim narodila dcera Amanda Marie Paola.
Kanonizován papežem Františkem 14.10.2018 na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. 25.1.2019 určil papež František svátek svatého Pavla VI. na 26.9. (den jeho narozenin).