266. František Jorge Maria Francisco (Jiří Maria František) Bergoglio, Argentinec. (12 let, 1 měsíc, 8 dní) 13.3.2013 – 21.4.2025
Zatím první Američan, první Jihoameričan. *17.12.1936 v Buenos Aires v Argentině v rodině italských přistěhovalců z Turína. Otec José Maria Bergoglio a matka Regina Marie (roz. Sivoriová) měli pět dětí. Papež mluvil latinsky, španělsky, italsky a německy. Po 1282 letech první papež narozený mimo Evropu (90. papež sv. Řehoř III. ze Sýrie v roce 731). V dějinách první papež jezuita.
V mládí prodělal infekci plic a jedna mu byla odebrána. Vystudoval střední chemicko-průmyslovou školu. Pracoval jako vyhazovač v nočním baru. V roce 1957 vstoupil v Santiagu de Chile do řádu jezuitů (SJ, TJ). V San Miguel vystudoval filosofii a teologii. 13.12.1969 byl 4 dny před svými 33 narozeninami vysvěcen na kněze córdobským arcibiskupem Ramonem Josefem Casellanem.
Kněžské působení začal v rodné čtvrti Flores v Buenos Aires v basilice sv. Josefa. Věčné sliby složil 22.4.1973 a byl jmenován profesorem teologie. 1973-1979 provinciál jezuitů v Argentině. V době tzv. špinavé války v květnu 1976 tajně zachránil před armádou životy jezuitských kněží Orlanda Yoria, Francisca Jalicse a dalších, které tajně ukryl před eskadrami smrti nebo jim pomohl uprchnout.
1980-1986 byl rektorem jezuitské fakulty v San Miguel. V roce 1985 studoval na Vysoké škole Filosoficko - teologii pro jezuity ve Frankfurtu nad Mohanem. 1986-1992 sloužil ve farnosti v Córdobě. Biskupské svěcení přijal 27.6.1992 od buenosaireského arcibiskupa Antonína kardinála Quarracina a byl jmenován auxiliárním (pomocným) biskupem v Buenos Aires s titulem z Aucy. 3.6.1997 jmenován za arcibiskupa-koadjutora (s právem nástupnictví). 28.2.1998 se stal arcibiskupem Buenos Aires. 6.11.1998 byl jmenován za biskupa apoštolského exarchu a ordináře pro věřící východního obřadu (řeckokatolíky) v Argentině. 264. papež sv. Jan Pavel II. ho 21.2.2001 jmenoval za kardinála a přidělil mu titulární basiliku sv. Roberta Bellarmina v Římě.
Všechny funkce a tituly mu ukončila papežská volba. Po volbě za papeže si vybral jméno František, podle sv. Františka z Assisi, který je symbolem chudoby a reforem. Papež vysvětlil, proč si zvolil toto jméno. Jak mu přibyly hlasy na dvoutřetinovou většinu, obrátil se na něho františkán, brazilský arcibiskup Aury Alfons Claudio kardinál Hummes OFM (*8.8.1934, +4.72022), prefekt Kongregace pro klérus a řekl mu: „Nezapomeň na chudé!“
Jeho zvolení papežem oznámil francouzský kardinál-protodiakon (první jáhen) Jean-Louis kardinál Tauran: „Habemus papam". Po vstupu na balkon svatopetrské basiliky pozdravil papež František věřící, pomodlil se za emeritního papeže Benedikta XVI. a požádal přítomné, aby se pomodlili i za něho. Potom udělil první požehnání Urbi et Orbi (Městu a Světu). Na náměstí sv. Petra vlálo i několik českých vlajek.
První noc po zvolení strávil papež v Domě sv. Marty, kde bydlel jako kardinál. Druhý den byl odpečetěn papežův byt v Apoštolském paláci, papež František si ho prohlédl, odmítl v něm bydlet a zůstal v Domě sv. Marty. Papežský byt v Apoštolském paláci používal pro návštěvy, zasedání a k projevům na veřejných audiencích.
16.3.2013 na setkání s novináři papež řekl: „Přál bych si, aby i celá církev byla církví chudých a církví pro chudé“. Papež ekumenicky zaměřený, měl dobré vztahy s židy i protestanty.
V úterý na slavnost patrona Církve sv. Josefa 19.3.2013 byl intronizován (uveden na trůn) na svatopetrský stolec. Od kardinála Sodana přijal rybářský prsten a papežské palium (bílý pás z ovčí vlny), s 5 červenými křížky a sepnuté třemi sponami (symbol pěti Kristových ran a tří hřebů). Intronizace papeže Františka se zúčastnilo 250.000 věřících, 132 státních delegací z 80 zemí. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jeho Excelence Karel kníže Schwarzenberg. Duchovní delegace zastupovali Židé, muslimové, anglikáni, protestanté a pravoslavní. Ruskou pravoslavnou církev zastupoval metropolita Hilarion, delegovaný moskevským patriarchou Kirillem. Velkou poctou papeži byla účast Jeho Svatosti cařihradského patriarchy Bartoloměje I. (Dimitrios Archondonis). Pravoslavný ekumenický patriarcha Batroloměj I. navštívil Řím po 959 letech (poprvé od rozkolu v roce 1054).
Na svátek sv. Josefa Dělníka 1.5.2013 byl vydán dekret (připravený papežem Benediktem XVI.), kterým papež František (po Proměnění a Tajemství víry) vložil trvale do II., III. a IV. anafory (eucharistická modlitba) jméno sv. Josefa, snoubence Panny Marie:
II. ...se svatou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem...,
III. ...s nejsvětější Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem...,
IV. ...s blahoslavenou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem...,
Do I. kánonu jméno sv. Josefa vložil sv. Jan XXIII. v roce 1963 (v době II. Vatikánského koncilu):
...uctíváme slavnou Pannu Marii, Rodičku našeho Boha a Pána, Ježíše Krista, jejího snoubence svatého Josefa...
------------------------
Papež František a emeritní papež Benedikt XVI. se 23.3.2013 (den před Květnou nedělí) setkali v Castel Gandolfu (231. Klement VIII.). Bylo to v dějinách katolické církve první setkání dvou žijících papežů. Papež nástupce se nikdy nemohl setkat s papežem svým předchůdcem, který zemřel. 192. papež sv. Celestin V., který dobrovolně odstoupil v roce 1294, se nechtěl se svým nástupcem setkat a schoval se i před delegací, která mu to přišla oznámit.
Ve dnech 22.-28.7.2013 přijel papež František na Světové dny mládeže, které se konaly v Riu de Janiero v Brazílii. Při návštěvě českých a moravských biskupů Ad limina apostolorum 12.2.2014 požehnal nové korunky pro Paladium země České ve Staré Boleslavi.
V neděli Božího milosrdenství 27.4.2014 prohlásil své dva předchůdce za svaté: 261. papeže blahoslaveného Jana XXIII. a 264. papeže blahoslaveného Jana Pavla II. při slavnostní mši svaté na svatopetrském náměstí. Kanonizaci byl přítomen i emeritní papež Benedikt XVI. Zajímavostí tohoto svatořečení je, že poprvé v dějinách katolické církve společně byli svatořečeni dva papežové za účasti dvou papežů.
24.-26. 5.2014 odjel na pastorační návštěvu Svaté země (Jordánsko, Izrael a Palestinské území). V Jordánsku ho přivítal král Abdalláh II. s královnou Ranijou. Na náměstí Jesliček v Betlémě sloužil mši ze svátku Narození Páně. V Jeruzalémě v basilice Božího hrobu se setkal s Jeho Svatostí cařihradským ekumenickým patriarchou Bartolomějem I. Společně se pomodlili za sjednocení křesťanů. Ve Večeřadle sloužil mši svatou. Zde při Poslední večeři Ježíš Kristus ustanovil Eucharistii (mši). Papež se setkal s izraelským prezidentem Šimonem Peresem a prezidentem státu Palestina Mahmúdem Abbásem, které pozval do Vatikánu k modlitbě za mír. Pomodlil se s židovskými rabíny v Památníku hrdinů Jad Vašem a na pozvání muslimů navštívil mešitu Skalní dóm.
Ve dnech 14.-18.8.2014 blahořečil v Jižní Koreji 124 mučedníků, kteří zemřeli v 18. a 19. století.
21.9.2014 jako první papež navštívil Albánii. 25.11.2014 přijel do Štrasburku ve Francii a vystoupil s projevem v Evropském parlamentu. Jeho vystoupení bylo oceněno dlouhotrvajícím potleskem. Za 3 dny (28.-30.11.2014) navštívil Turecko, kde se setkal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, patriarchou Bartolomějem I. a hlavním rabínem v Turecku Isaakem Halevou. 19.10.2014 blahořečil 262. papeže Pavla VI. (pp.1963-1978).
Cesty papeže Františka pokračovaly i v roce 2015. Ve dnech 12.-19.1.2015 přijel na Srí Lanku (Cejlon) a na Filipíny. Na Srí Lance svatořečil 14.1.2015 misionáře Josefa Vaze z Indie (1651-1711).
Na svátek sv. Jiřího (vlastní svátek papeže Františka) 24.4.2015 přijal ve Vatikánu prezidenta České republiky Miloše Zemana s manželkou. Prezident Zeman předal papeži kopii sošky Pražského Jezulátka a 5 aktovek v liturgických barvách (černou, zelenou, fialovou, červenou a bílou).
13.6.2015 k 600. výročí upálení M. Jana Husa papež František řekl:" V našem svědomí musí být prosba o odpuštění za dějiny naší rodiny. Za každou událost, kdy jsme zabili ve jménu Boha. "Papež pozval do Vatikánu zástupce českých křesťanských církví: Římskokatolické, Československé husitské, Českobratrské evangelické a pravoslavné na společnou ekumenickou bohoslužbu 15.6.2015, kde odsoudil krutou smrt kněze Jana Husa. Bohoslužby se zúčastnili: Miloslav kardinál Vlk, biskup plzeňský František Radkovský, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, tajemnice pro ekumenu CČSH farářka Hana Tonzarová, emeritní synodní senior Církve Českobratrské evangelické Joel Ruml a synodní senior Daniel Ženatý. Dále se zúčastnili: místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská a historik doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.
Další cesta papeže vedla 6.6.2015 do Bosny a Hercegoviny. Setkal se s pravoslavnými, židovskými i muslimskými představiteli. 5.-13.7.2015 navštívil Jižní Ameriku: Bolívii, Ekvádor a Paraguay. Za měsíc (19.-28.9.2015) přijel na Kubu, kde ho přivítal prezident Raúl Castro. Papež se setkal i s Raúlovým bratrem, dřívějším prezidentem a komunistickým vůdcem Fidelem Castrem (1926-2016). 22.9. odletěl do USA, kde se setkal s prezidentem Barackem Obamou a promluvil jako první papež v Kongresu USA.
18.10.2015 svatořečil ve Vatikánu manžele Ludvíka (Luis) a Cecílii (Celie) Martinovi, rodiče sv. Terezie z Lisieux.
25.-30.11.2015 navštívil Afriku: Keňa-Nairobi, Uganda-Namugongo a Středoafrická republika-Bangui. 12.-18.2.2016 návštěva Mexika. Na pozvání prezidenta Kuby Raúla Castra se 12.2.2016 setkali na letišti v Havaně papež František a ruský pravoslavný patriarcha Kirill (Vladimír Michailovič Gunďajev *20.11.1946). Vydali společnou deklaraci, ve které vyzvali k jednotě církví a k ochraně křesťanů různých vyznání. Patriarchát Moskvy a celého Ruska je největší z pravoslavných patriarchátů.
16.4.2016 navštívil Řecko, 24.-26.6.2016 Arménie, 27.-31.7. Krakov a Osvětim, 30.9.-2.10.2016 Gruzie a Ázejbájdžán, 31.10.-1.11.2016 Švédsko.
2017: 28.-29.4. Egypt, 12.-13.5. Portugalsko, 6.-11.9. Kolumbie, 26.11.-2.12. Myanmar (Barma) a Bangladéš.
2018: 15.-21.1. Chile a Peru, 21.6. Švýcarsko 25.-26.8. Irsko, 22.-25.9. Litva, Lotyšsko, Estonsko.
14.10.2018 svatořečil 262. papeže blahoslaveného Pavla VI. (pp.1963-1978).
Papež František navštívil 22.-27.1.2019 v Panamě 34. Světové dny mládeže. 3.-5.2. navštívil Spojené arabské emiráty, 30.-31.3. Maroko. 5.-7.5. Bulharsko a Severní Makedonie, 31.5.-2.6. Rumunsko, 4.-10.9. Mosambik, Madagaskar, Mauricius. V roce 2020 navštívil 20.-26.11. Japonsko a Thajsko. 5.-8.3.2021 navštívil Irák a irácký Kurdistán. 12.9.2021 odsloužil mši v maďarské Budapešti na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu, kde vystoupil i cařihradský (pravoslavný) patriarcha Bartoloměj I.
Papež František ve dnech 12.-15.9.2021 navštívil Slovensko: Bratislava, Prešov, Košice, Šaštín. Poslední papežská návštěva na Slovensku se uskutečnila 11.-14.9.2003, kdy Slovensko (Bratislava, Trnava, Bánská Bystrica, Rožňava) navštívil papež sv. Jan Pavel II.
Papež František byl během svého pontifikátu několikrát hospitalizován. V březnu 2023 hospitalizován se zánětem průdušek a v červnu téhož roku podstoupil operaci břišní kýly.
9.5.2024 na slavnost Nanebevstoupení Páně vyhlásil papež František období 24.12.2024-6.1.2026 vyhlásil Svatý rok, Jubilejní rok, který je 25. řádným Jubilejním rokem v historii církve. Poprvé se slavil Svatý rok v roce 1300, od roku 1450 se vyhlašuje každých 25 let.
14.2.2025 byl papež František hospitalizován se zánětem dýchacích cest a průdušek. Před nemocnicí Gemelli, na svatopetrském náměstí a po celém světě se konaly modlitby za nemocného papeže. 23.3.2025 byl papež František propuštěn z nemocnice.
Na Velkou neděli Vzkříšení Krista 20.4.2025 udělil papež František požehnání Urbi et Orbi (Městu a Světu). V pondělí velikonoční 21.4.2025 v 7.35 hodin ráno papež František zemřel. Úmrtí papeže oznámil v 9.45 camerlengo Kevin Joseph kardinál Farrell. Pohřební latinská mše a obřady se konaly na náměstí sv. Petra ve Vatikánu. Závěrečný obřad vykonali východní (řeckokatoličtí) biskupové. Z Vatikánu se vydal pohřební průvod do basiliky Panny Marie Větší (Sněžné), kde papež František byl pohřben.
................................................................................................................................................................
V basilice Panny Marie Větší je pohřben i český šlechtic Maxmilián z Perštejna (1575-1593), olomoucký kanovník a komorník papeže Klementa VII. Maxmilián měl 20 sourozenců, zemřel ve věku 17 let.
Otec Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř Českého království, matka Marie Manrique de Lara (přivezla do Prahy sošku Pražského Jezulátka), dvorní dáma císařovny Marie Španělské.
.................................................................................................................................................................
Sedisvakance (sede vacante=stolec prázdný) 21.4.2025–8.5.2025.
Konkláve kardinálů se sešlo ve středu 7.5.2025. Nový papež byl zvolen ve 4. kole na svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí 8.5.2025.