Vědoucí umí v sobě udržet správný poměr prvků mužského a ženského živlu, harmonický poměr jang a jin, které se v něm vzájemně prolínají, jako v přírodě a vůbec ve vesmíru.
Harmonická rovnováha jej navrací k prapůvodnímu stavu bytí – a vede jej, aby se stále znovu a znovu zbavoval nánosů a nečistot z vnějšího světa.
Vědoucí se umí ztišit, ponořit se do sebe a v klidu posuzovat své názory a činy. Uchyluje se do ústraní, aby se tu zbavil nadbytku a nabral nových sil. Jenom ten, kdo je prázdný, může znovu přijímat.
Tak vznikají „nádoby moudrosti“, které při správném využití poslouží jako nástroje vlády, správy a vedení. Pak svrchovaný řád zůstane v harmonii s TAO…
Vědoucí člověk se vždy snaží být v harmonii s TAO a proto je v něm i vnitřní harmonie základních elementů. Takový člověk žije svůj život v harmonii s vesmírným Řádem a jen minimálně podléhá vlivům vnějšího světa, v naší současnosti např. reklamě, módě apod. Vědoucí se umí zklidnit a v podstatě se tak zcela ponořit do sebe. Nechce žít a nežije v nadbytku. Plně si uvědomuje, že k tomu, aby mohl účinně vstřebávat nové – vědomosti, poznání, ale i věci – musí pro to nejprve vytvořit prostor. Nejdříve tedy dává – a teprve potom může přijímat. Takoví – a nejen takoví – lidé by měli být voleni jmenování do čela společenských struktur.
Navíc – je naprosto důležité, abychom v sobě pěstovali skromnost a střídmost – a navraceli se k jednoduchosti, protože jen na jednoduché lze upřít opravdu „všechny síly“ – a tak spolehlivě dosáhnout potřebného výsledku.
Je velmi smutné, že za tisíciletí se stav nijak nezlepšil a nezměnil a volání Lao-c´ je dnes stejně aktuální, jako bylo kdysi…