Kdo řeší spory s rozvahou, mírností a řídí se zákony a zásadami TAO, nevyvolává zbytečné konflikty a řinčení zbraní.
Protože prudké jednání bez rozmyslu uvádí vojska do pohybu – a to má vždy za následek růst trní, hloží a hladová léta.
Vědoucí dosáhne žádoucího výsledku – a dále již nezasahuje, nechvástá se a není zpupný. Když je moudrý a rozhodný, nemusí se uchylovat k tlaku a násilí.
Neboť co je příliš silné, začíná uvadat – a je proti TAO.
Co je proti TAO, nemůže mít dlouhého trvání.
Lao-c´ je zásadní odpůrce násilí, protože to je zlo a zlo plodí další zlo. Vědoucí proto řeší spory s rozvahou a mírností a k použití síly se uchyluje v krajní nouzi, když nejde jinak. Ani potom ovšem vítězství přehnaně neoslavuje a nezneužívá jej ke zvětšení říše na úkor porobených.
I tyto verše mají nadčasovou a obecnou platnost na všech úrovních. Násilné jednání na jakékoliv úrovni přináší nesoulad a bídu, narušení vztahů.
Důležité je – sjednotit se s TAO, protože co je proti TAO, nemá dlouhého trvání. I z těchto veršů je zřejmé, že TAO je Bůh, v tomto případě však spíše než Bůh Otec to bude Duch svatý, který reprezentuje Boží zákony. Tak daleko ovšem Lao-c´ jít nemohl, protože k tomu chyběly příslušné definice. Pojem TAO je však přitom dostatečně přesný – jde pouze o jiné pojmenování téže entity.