Studium zvyšuje vzdělání.
Soustředění se na TAO však vede k oproštění.
Oprošťování vede k postupnému jednání.
Ne-jednání (wu-wei) působí, že posléze není ničeho, co by zůstalo nevykonáno.
Kdo chce něco získat, musí se umět mnohého zříci.
Dokud v něm přetrvávají zbytky osobních tužeb a osobního lpění, nemůže nic získat…
I v tomto verši je jednoznačně patrno, jak je dílo Lao-c´ nadčasové. Pokud se člověk nechá zahltit (zbytečnými) vědomostmi, může sice získat nejrůznější vzdělání prospěšné pro pobyt zde na Zemi v lidské společnosti, ale zcela jistě to nevede k TAO. Cesta k TAO jde víceméně opačným směrem. Člověk by se měl umět oprostit – nejen zbytečných vědomostí, ale také – a to především – pýchy, ješitnosti, zánětlivosti – a dalších špatných a tedy „zbytečných“ vlastností.
Wuwei (čili „jednání nejednáním“) představuje vrchol umění získávat ne-činností to, co nelze získat sebepřekotnější pílí a jednáním. Kdo chce získat vědění o TAO a zejména toto vědění zavést do svého života a prožívání, musí se umět mnohého v hmotné oblasti vzdát. Potom je jeho cesta přímá a vede k TAO.