Když je vláda rozvážná a klidná, lidé jsou spokojení a moudří.
Když je vláda prudká a přísná, tak lidé jsou úskoční a lstiví.
Z neštěstí rodí se štěstí – a štěstí je základem k neštěstí.
Kdo pozná onu dělící hranu? Je to jako řetěz bez konce…
Dobré se může převrátit ve svůj opak, co slibuje zisk, může se snadno obrátit ve ztrátu.
Lidé sveřepě opakují své chyby.
Proto vědoucí:
– je zásadový, ale nikoho neomezuje
– je důsledný, ale nikomu neubližuje
– je přesný, ale nikoho neohraničuje
– září, ale neoslňuje…
V tomto verši Lao-c´poukazuje na sled osudových proměn, které se zákonitě dostavují v průběhu lidského života. Proto by měl člověk vždy udržovat radostnou mysl a přemýšlet, zda dodržuje zákony TAO, protože jenom tak jde cestou, která vede ku Ctnosti a tím k životu věčnému.