Vratislav I. (888 – 13. února 921) byl český kníže, vládnoucí od roku 915 do své smrti 921. Vratislav byl synem knížete Bořivoje a kněžny Ludmily, mladším bratrem Spytihněva I., otcem knížat Václava a Boleslava I..
Legendy popisují Vratislava jako schopného panovníka. Zřejmě jako první expandoval za hranice české kotliny. Kolem roku 916 založil baziliku sv. Jiří na Pražském hradě, kde je také pochován. Zahraniční politiku charakterizovaly boje s Maďary.
S manželkou Drahomírou z kmene Stodoranů (oblast Braniborska), se kterou se oženil zřejmě v roce 906, měl sedm dětí, z toho tři syny – Václava, Boleslava a Spytihněva, který se ovšem jako nejmladší nikdy nestal panujícím knížetem. Jednou z jejich dcer možná byla Střezislava, manželka Slavníka. Jinou teorií je, že příbuzným Přemyslovců byl Slavník. Každopádně se z tohoto manželství odvozuje rod Slavníkovců.
Kronika Gesta Hungarorum uvádí, že Vratislav I. zemřel, pravděpodobně po zranění dne 13. února v roce 921 ve válce v době uherského nájezdu do Čech a na Moravu. Pohřben byl na Pražském hradě v bazilice sv. Jiří, původně pod podlahou před kněžištěm, dnes jsou jeho ostatky v náhrobní tumbě v hlavní lodi na straně epištolní (jižní).
Po Vratislavově smrti se jeho manželka dostala do sporu s tchyní Ludmilou, která ještě za života Vratislava vychovávala jeho syny. Po smrti knížete pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.
Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. Zdá se, že Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na Bavorsko (Řezenská diecéze). Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena Tunnou a Gommonem, svojí vlastní šálou (závojem), patrně Varjagy (ruský název severských Vikingů), družiníky kněžny Drahomíry. Kníže Vratislav I. je jako otec svatého Václava někdy nazýván blahoslaveným.