Barokní srdce Evropy

Barokní srdce Evropy

Dokumentární

Česko  2020  4 h 49 min (Minutáž: 26–27 min)

Režie:

Petr Krejčí

Scénář:

Petr Krejčí

Hrají:

Tatiana Dyková (vypravěčka), Vojtěch Dyk (vypravěč)

 

Barokní srdce Evropy je nový dokumentární seriál o české a moravské barokní architektuře a krajině, z dílny tvůrců oceňovaného projektu Krajinou domova. V koprodukci České televize a společnosti Orchis film s.r.o. vznikl obrazově výpravný seriál, který se na barokní památky v České republice dívá z nezvyklých úhlů, aby s diváky sdílel to, co je pro baroko typické: emoce, pocity, nálady. Baroko je fascinující epochou, která předefinovala do té doby středověkou tvář starého kontinentu. Představuje ohromné tvůrčí vzepětí, které díky novým stavitelským technologiím dokázalo doslova zhmotnit myšlenky, víru, filosofii. Rozmach společnosti, kultury, osvojování nových pohledů na svět kolem nás, ale i velké objevy na poli vědy se promítly do architektury i ostatních typů umění. Seriál chce diváky seznámit s tou tváří baroka, která dodnes určuje charakter naší krajiny. Barokní krajina nejsou jen zámky, kostely, kláštery. Jsou to také staré cesty, pěšiny, aleje, boží muka, jsou to různé pohledové osy, skryté významy, symbolismus, odkazy ke křesťanské mytologii, ale někde překvapivě i vzdor vůči církevním dogmatům. Baroko spojuje výstavní, reprezentativní paláce, monumentální kláštery a honosné zámky s pokorou všedního života, přičemž akcentuje pohledovou krásu a významové roviny.

 

  • Barokní šálení (E01)
Barokní epochu zahájilo jen několik málo desítek let trvající období manýrismu. Dříve byl vnímán jako první fáze raného baroka, ale s odstupem času se ukázalo, že manýrismus se od baroka přece jen liší – hlavně strohostí fasád. První díl seriálu představí témata všech příštích epizod, a zároveň na jejich pozadí odvypráví příběh celé barokní epochy, od prvních manýristických staveb až k těm vrcholně barokním. Budeme obdivovat na svou dobu velmi neobvyklou stavbu loveckého zámku Humprecht a nedalekou Jičínskou lodžii, která je přes Albrechta z Valdštejna spojena se známou lodžií Valdštejnského paláce v Praze. Zavítáme do Mikulova na jižní Moravě, kde stojí jedna z nejstarších loret u nás. Kromě několika pražských barokních paláců navštívíme i honosnější šlechtická sídla, například zámek v Buchlovicích, a zajímavé kostely a kláštery, například v Plasech. Baroko však nejsou jen stavby – projdeme se pozoruhodnou zámeckou vodní zahradou v Holešově, alejemi i starými barokními cestami. 
  • Rody (E02)
Možná si to ani neuvědomujeme, ale naše země by vypadala úplně jinak, nebýt slavných šlechtických rodů. Po určité době už ani není důležité, jací ti lidé byli, protože to, co po nich zůstalo, s odstupem času přesahuje jakýkoli lidský charakter. Albrecht z Valdštejna byl zrovna velice rozporuplnou osobností. V Praze nechal strhnout celou jednu část Malé Strany, aby zde vybudoval největší barokní palác Evropy a u Jičína se pustil ještě do mnohem náročnějších staveb a terénních úprav. Vznikla tak unikátní komponovaná krajina. O pár desetiletí později vznikla další, tentokrát díky rodu Šliků. Každá z nich je jiná a navzájem se prolínají. Dotkneme se také rodu Lobkowiců, ale největší pozornost na sebe strhne hrabě Jan Antonín Špork. Co dokázal během svého života vybudovat, patří k nejúžasnějším barokním dílům Evropy – ať už v Lysé nad Labem nebo na Kuksu. K rodům, které žily a hospodařily na našem území, patří i některé rody z jiných zemí, které si Čechy a Moravu oblíbily. K nejvýznamnějším patří Lichtenštejnové. Ti u nás vybudovali nejen známý Lednicko-valtický areál, ale nedaleko Lanškrouna také svého času nejmohutnější zámeckou stavbu vůbec, o jejíž existenci ví dnes už jen málo kdo. Uvidíme, co z ní zůstalo.
  • Mistři (E03)
Prahu dnes vnímáme rovným dílem jako gotickou i barokní. Gotiku symbolizují kamenné věže, baroko kupole. V této epizodě se dozvíme, která barokní kupole byla v Praze tou první. Podrobněji se seznámíme s tvorbou nejvýznamnějších barokních architektů, kteří působili na našem území. Podobu Prahy výrazně ovlivnil například Francouz žijící v Římě – J. B. Mathey. To on do Prahy přinesl svěží vítr nové architektury. Kromě několika staveb v centru města je autorem i Trojského zámku. Mnoho architektů přicházelo také z Itálie nebo Vídně. Alliprandi ve své architektuře odrážel vliv vídeňského dvora, jak vidíme třeba na zámku Liblice nebo na kostele barokního špitálu v Kuksu či v Litomyšli. K dalším hvězdám barokní architektury střední Evropy patří otec a syn Dientzenhoferové, kteří postavili velké množství významných staveb. Od unikátního souboru venkovských kostelů na Broumovsku, přes zámeckou kapli ve Smiřicích, až k nejslavnějším pražským kostelům. V záplavě cizích jmen vyniká jméno Františka M. Kaňky – pozoruhodné postavy naší architektury, jednoho z nejproduktivnějších autorů vůbec. Uvidíme několik jeho staveb, ale také jednu z nejkrásnějších palácových zahrad světa – pražskou Vrtbovskou zahradu.
  • Santini (E04)
Génius mezi barokními architekty, který svým dílem dokázal, že lidská představivost, vůle a pracovitost se mohou dotknout hvězd. Jan Blažej Santini-Aichel šel vlastní cestou, byl inspirací mnoha kolegům, a je jí dodnes. Dokázal svou fyzickou nedostatečnost proměnit na výhodu. Neunesl sice ani kamenické kladivo a velmi špatně chodil, zato měl dar prozíravé mysli a odhodlání překonat všechny překážky na cestě, kterou si zvolil. Byly mu svěřovány velmi složité úkoly, ale také drobné stavby všelijakých kaplí. Ve všech jeho realizacích je osobitost Santiniho nepřehlédnutelná. Poznáme ji v posazení staveb do krajiny, v užití prolamovaných oblých tvarů a mystiky. Ať je to klášter v Plasech nebo Želivi, kaple v Mladoticích či Panenských Břežanech nebo kostel v Obyčtově. Santini je navíc autorem svérázného hybridního druhu architektury – tzv. barokní gotiky. Stavbami, jako je slavný kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, katedrálou v Sedleci nebo klášterem v Kladrubech, se zapsal do dějin světové architektury. 
  • Kláštery (E05)
Kláštery provždy změnily tvář naší krajiny. Učinily nejdůležitější krok na cestě od divočiny ke kulturní, zemědělské krajině. Samy o sobě jsou v mnoha případech vrcholnou ukázkou barokního stavitelství. Barokní přestavba broumovského kláštera z něj učinila doslova památník baroka. Uvidíme, jak jeho členitá fasáda pracuje se světlem a stínem, jak je proměnlivá. Navštívíme několik dalších významných klášterů benediktinů, cisterciáků nebo premonstrátů, a zaměříme se na zajímavé detaily – například vnitřní točitá schodiště. V Podlažicích už sice klášter nenajdeme, ale to, co v něm vzniklo, a co je dnes jedinou jeho připomínkou, patří k nejvzácnějším lidským výtvorům světa: gigantická Ďáblova bible. Nahlédneme také do vzdálených koutů Evropy, abychom měli srovnání s jinou klášterní architekturou, a abychom viděli, odkud k nám různé řády přicházely. 
  • Zámky (E06)
Vranov nad Dyjí, Buchlovice, Ploskovice, Milotice, Valtice, Jaroměřice nad Rokytnou, Karlova koruna, Kravaře, Slavkov u Brna… U všech těchto známých zámků se zastavíme a u mnohých dalších, ale nejvíce pozornosti budeme v tomto dílu věnovat zámkům, které k těm nejznámějším nepatří, a přesto nabízejí něco neopakovatelného. Například zámek v Manětíně je unikátní svým napojením na městečko – prostřednictvím mohutné terasy, která u nás nemá obdoby. Má iluzivní funkci, stejně jako barokní část někdejšího hradního paláce v Jevišovicích. Tam si znovu uvědomíme, jak baroko dokáže oklamat lidský zrak. Zámky jsou bohaté na řadu optických zajímavostí i ve svých interiérech. V Jaroměřicích je jeden obzvlášť důmyslný. 
  • Kostely (E07)
Každý má ke kostelům nějaký vztah, ale umíme je také vnímat jako samostatná umělecká díla? Tato epizoda představí množství kostelů tak, aby vynikla právě jejich architektura bez vžitých klišé spojených s institucí církve. Mnoho svatostánků ani církev nepostavila, stojí za nimi velmi často bohatí šlechticové. To je i případ úžasného kostela v Luži, který dominuje širokému okolí. Podobně jako Svatý Kopeček u Olomouce nebo kostel ve Svatém Janu nad Malší. Specifický charakter mají kostely postavené v rovině, například monumentální chrám uprostřed moravských polí v Dubu nad Moravou. Existuje ale i kostel, který naopak odnikud viděn být nemá, nebo kostel, který je svým náklonem šikmý skoro stejně, jako věž v Pise. Na Vysočině zase najdeme kostel, jehož chrámová loď má největší objem. Uvidíme několik opravdových evropských rarit, jakými jsou například skleněná výzdoba kostela v Dobré vodě nebo iluzivní interiér kostela ve Křtinách. 
  • Zahrady a komponované krajiny (E08)
Seriál se snaží hledat skrytá poselství baroka, protože baroko ve své vrcholné formě nebylo nikdy bezduché. Stejné filosofické principy, jaké sledujeme ve stavbách, jsou přítomny i v zahradách a především v komponovaných krajinách. Z jejich původní rozlohy se do dnešních dnů zachovalo žalostně málo, ale i to, co zbylo, pořád ještě nese silné příběhy, myšlenky a odkazy. Procházet barokní krajinou je jako procházet různými světy. Úplně tu nejvýsostnější barokní komponovanou krajinu hledejme na Kuksu. Kuks je jedním z mála míst, na která se vracíme v několika dílech, ale vždy v jiném kontextu. Spolu s nedalekým Betlémem představuje unikátní krajinářskou lokalitu. Krajinářsky komponovaný však může být i obyčejný hřbitov. Ten ve Střílkách patří k nejpůsobivějším v Evropě. Nesmírně malebná je i kalvárie u Jaroměřic u Jevíčka a další místa, která navštívíme. Mezi velkými barokními zahradami, které se dochovaly, najdeme mnoho společného, ale také originalitu v detailech – velkolepá zámecká zahrada v Českém Krumlově nebo park v Miloticích. Nejvíc asi překvapí málo známé zámecké barokní terasy – nejrozsáhlejší u nás, vsazené mezi chmelnice Žatecka. 
  • Města (E09)
Zatímco historických renesančních měst se u nás dochovalo překvapivé množství, v baroku už šlo zpravidla jen o přestavby starých sídel. Po Evropě sice vznikala nová, ryze barokní města, a některá z nich v této epizodě navštívíme, ale v naší krajině už tolik vhodného prostoru pro zakládání zbrusu nových sídel nebylo. Prolétneme několika slavnými renesančními městy, abychom viděli, že jsou ve své vnější podobě také hodně barokní. Ať je to proslulá Telč, Třeboň nebo Slavonice. V sídlech se baroko s renesancí potkává nejintimněji. Jedno prostupuje druhým. V rámci našich měst sice nenajdeme žádnou ryze barokní perlu, zato jsou spojeny jiným fenoménem baroka: skoro v každém městě stojí morový sloup. Je tomu tak i na náměstí v Mikulově, což je také renesanční sídlo, ovšem z velké části barokně přestavěné. Díky nádhernému Svatému Kopečku se v Mikulově znovu dotýkáme i motivu komponované krajiny. Opravdová barokní sídla u nás mají charakter vojenských pevností, nejproslulejší je Terezín. Místy má charakter barokního města samozřejmě také Praha. Další městské lokality leckoho překvapí: barokní sídlo najdeme na hřebenech hor, na Vysočině, a samozřejmě nelze opominout Kroměříž. 
  • Venkov (E10)
Staré cesty, aleje, kamenné mostky, kaple, křížové cesty, boží muka, poutní kostely a kostely vůbec – tvoří neodmyslitelný vrchol vesnických panoramat. Nejdříve si všimneme několika drobných, ale krajinářsky atraktivních poutních a venkovských kaplí, například u Trhových Svinů. Krajinu venkova baroko pročíslo také mnoha křížovými cestami. My se z dobrých důvodů podíváme na jednu krásnou kapli na Vysočině, u které je přímo úsměvná křížová cesta, protože kaple v ní stojí téměř jedna vedle druhé, potom na dech beroucí krajinnou kompozici křížové cesty na Úštěcku a především na Římovskou křížovou cestu v jižních Čechách. Tu má divák možnost prožít v podobě virtuální prohlídky, která odráží její výjimečnost a atraktivitu. Baroko je s venkovem spojené také přes bezpočet venkovských zámků, barokních sýpek a soch. Když se likvidovala nádherná krajina mostecké pánve, bylo několik barokních soch ze zaniklých vesnic zachráněno tím, že se převezly do Cítolib, a ty tím získaly punc barokní vesnice. Zastavíme se na několika dalších půvabných místech venkovské krajiny, abychom se s venkovským barokem rozloučili jeho vrcholnou a vrcholně českou podobou. Totiž jihočeským selským barokem. 
  • Evropský kontext (E11)
Velkolepě pojatý závěr „docu-fantasy“ seriálu Barokní srdce Evropy nás zavede do několika evropských metropolí i méně známých míst po celém kontinentu. Fascinující srovnání staveb v Itálii, Portugalsku, Francii, Německu, Rakousku, Estonsku, Slovinsku a dalších zemí s těmi, které stojí u nás. Největší prostor má v příběhu baroka samozřejmě jeho kolébka – Itálie. Tam nejčastěji mířili zámožní šlechticové nebo jiná „zlatá mládež“ té doby, aby na svých kavalírských cestách poznávali svět. Mezi nimi bylo dost těch, kteří se v nové architektuře shlédli natolik, že ji přenesli i k nám. Prožijeme v obrazové zkratce cestu z Prahy přes Šumavu a Alpy na Apeninský poloostrov. Pokusíme se vcítit do pocitů těch, pro které to byl úplně jiný svět, abychom mohli pochopit intenzitu jejich zaujetí barokem.