Belzebub nebo Belzebul (z hebrejského ba'al zevuv, בעל זבוב) je označení démona, jméno, které se někdy užívá jako ekvivalent Lucifera či Satana. Jméno se nejčastěji interpretuje jako pán much, protože lidé věřili, že hejna much, která je sužovala, musí být výplodem ďábla.
Je spojován s přespřílišným požíváním nápojů i potravin, je považován za démona obžerství.
V Novém zákoně u Mk 3, 22 (Kral, ČEP) farizeové obviňují Ježíše, že vyhání démony ve jménu Belzebula, knížete démonů, a toto jméno se objevuje také v rozšířené verzi tohoto příběhu u Mt 12, 24-27 (Kral, ČEP) a Lk 11, 15-19 (Kral, ČEP). Navíc se vyskytuje ještě ve verši Mk 10, 25 (Kral, ČEP).
Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát. A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. ─ Mt 12, 25-28 (Kral, ČEP)