Sci-Fi / Akční / Thriller / Dobrodružný
USA, 1996, 139 min (Special Edition: 153 min)
Režie: Roland Emmerich
Scénář: Dean Devlin, Roland Emmerich
Kamera: Karl Walter Lindenlaub
Hudba: David Arnold
Hrají: Will Smith, Jeff Goldblum, Bill Pullman, Mary McDonnell, Judd Hirsch, Mae Whitman, Vivica A. Fox, Margaret Colin, Robert Loggia, James Rebhorn, Randy Quaid (více)
Produkce: Dean Devlin
Střih: David Brenner
Zvuk: Bob Beemer, Tod A. Maitland, Chris Carpenter
Scénografie: Oliver Scholl, Patrick Tatopoulos, Jim Erickson
Masky: Stacey Morris
Kostýmy: Joseph A. Porro
Je druhého července, letní den jako každý jiný... dokud bez předchozího varování nepadnou na Zemi obrovské stíny. Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, je zodpovězena - během pár minut se životy všech lidí na celém světě změní jednou provždy. Stejně šokující jako samotný příchod mimozemšťanů je i naprostá nepřipravenost světa na události, které mají následovat. Pouhý den po svém nenadálém příchodu se obrovské vesmírné lodě nad největšími městy planety chystají zaútočit. Kam dosáhne jejich ničivá síla, zbude jen pár trosek bez života. Není pochyb o tom, že bude lidská rasa během několika dnů vyhlazena... pokud jim v tom ti, kterým se dosud podařilo přežít, nedokáží jen se svou podřadnou výzbrojí, důvtipem a odvahou zabránit. (HBO Europe)
Náklady na výrobu byly zhruba 75 milionů amerických dolarů. (NIRO)
Kvůli úspěchu tohoto filmu Steven Spielberg odložil svou plánovanou adaptaci Wellsovy "Války světů". Nakonec ji natočil v roce 2005. (NIRO)
Natáčení na losangeleském letišti muselo být o několik dní odloženo kvůli výhrůžkám od proslulého teroristy Teda Kaczynského, (známého také jako Unabomber). (NIRO)
Roland Emmerich a Dean Devlin chtěli pro roli Stevena Hillera Willa Smithe od chvíle, kdy jej viděli ve filmu Šest stupňů odloučení (1993). Museli si jej prosadit i navzdory pochybnostem studia. (NIRO)
S výjimkou práškovacího dvouplošníku jsou všechna letadla modýlky nebo digitální triky. (NIRO)
Jeden z důvodů, proč se Roland Emmerich už od počátku rozhodl pojmout invazi tak rozmáchle a megadestrukčně, podle něj spočíval v tom, že jej coby diváka odjakživa otravovalo, jak často jsou ve filmech podobné emzácké útoky zobrazovány jako "nenápadně" venkovské - tj. že se odehrávají se na odlehlých farmách, v kukuřičných polích atd. (NIRO)
Dle Deana Devlina původně americká armáda souhlasila s podporou filmu (podobně jako například u Top Gun, 1986), ale vycouvala, když se dozvěděla, že v příběhu figuruje tzv. Oblast 51. (NIRO)
Militantní organizace Hizballáh vyzvala muslimy k bojkotu filmu, protože podle ní šlo o "propagandu falešného židovského zájmu o blaho lidstva". (NIRO)
Šlo o jeden z prvních filmů, který si zaplatil drahou reklamu ve vysílání Super Bowlu (zjednodušeně řečeno finále ligy amerického fotbalu), což se poté pro mnoho komerčně ambiciózních snímků stalo standardem. (NIRO)