Protože 12 astronomických měsíčních cyklů je jen asi 354 dnů, řeší se vždy rozpor počítání dnů v kalendáři, aby se srovnal rozdíl mezi čistě lunárním kalendářem a roční dobou a tím se solárním kalendářem. Tím se ovšem naruší sledování měsíčního cyklu a z "měsíce" se stává formální kalendářní měsíc. Pravý, astronomický měsíc pak označujeme jako "lunární" (astronomický) měsíc.
Do kategorie lunisolárních kalendářů patří prakticky všechny známé kalendáře s výjimkou islámského a thajského:
- gregoriánský kalendář,
- jeho předchůdce juliánský kalendář,
- čínský kalendář,
- egyptský kalendář,
- indický kalendář,
- makedonský kalendář
- perský kalendář,
- japonský kalendář,
- židovský kalendář.
Naopak např. islámský kalendář zůstal čistě lunární, na shodu se slunečním rokem úplně rezignoval, takže počátek roku i další islámské svátky nastávají každý rok o 11 dní dříve a každých asi 32 let se proto kalendář o rok „předběhne“.