Muslimskou víru, že Muhammad je posledním Prorokem Božím, mnoho lidi špatně pochopilo, a proto je na místě uvést vysvětlení. Tato víra v žádném případě neznamená, že Bůh zavřel Své dveře milosrdenství nebo se vzdal Své moci. Nemyslí se tím žádné omezení možnosti růstu nových náboženských osobností, znemožnění růstu nových velkých duchovních vůdců, zákaz vývoje velkých a zbožných mužů. Ani to neznamená, že Bůh učinil Arabům, z nichž byl Muhammad vybrán, Svou poslední laskavost, která vylučuje všechny ostatní národy. Bůh se neomezuje na jednu rasu nebo generaci nebo lidský věk, dveře Jeho milosrdenství jsou vždy otevřeny a vždy dostupné těm, kdo Boha hledají. Bůh promlouvá k člověku jedním ze tří způsobů:
1. Inspirací, která se objevuje ve formě návrhů nebo myšlenek vložených Bohem do srdcí a myslí zbožných lidi.
2. Zpoza závoje, který se projevuje formou vidění nebo vizí, když je příslušný příjemce v transu, nebo když spí.
3. Prostřednictvím nebeského posla Gabriela, kterého Bůh sesílá s konkrétními Božími slovy, aby je předal zvolenému lidskému poslu (Korán, 42:51). Tato poslední forma je nejvyšší, a je to právě způsob, jakým byl Muhammadovi sdělen Korán. Tato cesta se omezuje pouze na proroky, z nichž byl Muhammad posledním, byl jejich pečetí.
Jenže ani to neznamená, že islám popírá existenci nebo pokračování inspirace prvních dvou forem u lidí, které si Bůh zvolí. Tím, že si Bůh vybral Muhammada za pečeť proroků, neztratil tím kontakt s člověkem nebo zájem o něj a člověk se nesetkal s obtížemi ve své snaze přiblížit se k Bohu. Naopak, tím, že si Bůh zvolil Muhammada za vrchol instituce proroctví a Korán za vrchol zjevení, ustanovil tak stálou spojku mezi Sebou a člověkem, a vztyčil tak neustále zářící maják vedení a světla. Vedle těchto obecných poznámek existují další specifické body, které ukazují, proč je Muhammad posledním prorokem Božím. Zmíníme se o několika z nich:
1. Korán jednoznačně praví, že Bůh Muhammada seslal jako svého apoštola, jemuž náleží království na nebesích i na zemi (7:158). Také konstatuje, že Muhammad byl poslán jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré (21:107) a že je poslem Božím a pečetí proroků (33:40). Korán je slovem Božím a vše, co v něm stojí, je pravda Boží, které je každý muslim věrný a kterou by se měl zabývat každý člověk. Muhammadovo poselství neznamenalo jen národní obrození nebo rasový monopol nebo dočasné osvobození od útlaku a pout. Nebyla to ani náhlá změna nebo zvrat historického vývojového směru. Muhammadovo poselství bylo a samozřejmě stále ještě je univerzálním oživením, společným požehnáním, nadnárodním dědictvím a věčným duchovním osvobozením. Je to vývojové pokračování předchozích poselství a dobře vyvážené přijetí všech předchozích zjevení. Překračuje všechny rasové, věkové, krajové hranice a rysy. Je určeno člověku všech dob a je tím, co člověk potřebuje. Muslim proto věří, že Muhammad je posledním prorokem, protože Korán o tom podává svědectví a protože Muhammadovo poselství má nejvyšší kvality skutečně univerzální a všeobjímající víry.
2. Muhammad sám prohlásil, že je posledním Božím prorokem. Muslim ani nikdo jiný proto nemůže o pravdivosti tohoto výroku pochybovat. Během svého života byl Muhammad známý svou pravdomluvností, poctivostí a skromností. Jeho mravnost a pravdomluvnost byly mimo jakékoli pochyby nejen v očích muslimů, ale i v mysli jeho nejzásadnějších odpůrců. Jeho charakter, jeho duchovno, jeho pozemské reformy nemají v celé historii lidstva obdobu. Uvidíme, zda jsou dějiny schopné předložit člověka, který by se Muhammadovi vyrovnal. Muhammad prohlásil, že je posledním prorokem Božím, protože taková je Boží pravda, ne proto, že toužil po slávě nebo sledoval osobní cíle. Vítězství ho nezkazilo, triumf neoslabil jeho vynikající vlastnosti a moc nepokazila jeho charakter. Byl neovlivnitelný, integrální a nepřístupný čemukoliv, co se týkalo osobních výhod nebo slávy. Jeho slova ukazují udivující světlo moudrosti a pravdy.
3. Muhammad byl jediným prorokem, který své poslání dokončil a završil během svého života vlastní prací. Než Muhammad zemřel, Korán konstatoval, že náboženství Boži bylo dovršeno, dobrodiní Boží bylo naplněno, pravda zjevení byla uhájena a bude bezpečně uchována (Korán 5:3 a 10:9). Když Muhammad zemřel, bylo islámské náboženství dokončeno a muslimské společenství ustaveno. Korán byl zachycen během jeho života a uchován ve své úplné a původní verzi. Vše to znamená, že náboženství Boží bylo Muhammadem dokončeno pojmově a prakticky a že na zemi bylo nastoleno království Boží. Muhammadovo poslání, jeho příklad a jeho výsledky dokázaly, že království Boží není nedosažitelným ideálem nebo něčím, co existuje Jen v posmrtném životě, ale naopak je to něco, co k tomuto světu náleží, něco, co existovalo a rozkvétalo za Muhammadových časů a může existovat a rozkvétat v jakékoli době, v níž existují upřímní věřící a mužové pevné víry. Jestliže tedy měl být některý muž zvolen, aby se stal naplněním proroctví, kdo jiný než Muhammad by se jím mohl stát? A jestliže se některá kniha měla stát dokončením Zjevení, která jiná by to mohla být než Korán? Skutečné naplnění Muhammadova poslání na zemi a věrný záznam celého Koránu za jeho života by neměly ponechávat u nikoho žádné stopy pochybností o víře, že Muhammad byl posledním prorokem.
4. Výnos Boží, podle něhož je Muhammad posledním prorokem, se zakládá na originální a čisté hodnověrnosti Koránu, na přesvědčivých a jedinečných Muhammadových výsledcích, na univerzalitě islámu, na použitelnosti koránského učení v každé situaci, v každém věku a u každého člověka. Je to náboženství, které překračuje všechny hranice a proniká za veškeré hranice rasové, věkové, majetkové a prestižní. Je to náboženství, které ujišťuje lidi, všechny lidi, o rovnosti, bratrství, svobodě a důstojnosti, míru a cti, vedení a spasení. Je to čistá esence Božího náboženství a druh pomoci, kterou vždy Bůh od začátku dějin člověku nabízel. S Muhammadem a Koránem vyvrcholila náboženská evoluce. To však neznamená konec historie nebo ukončení potřeby člověka mít Boží vedení. Je to jen začátek nového přístupu, signál nové éry, v níž se člověku dostalo Božího vedení a praktických příkladů. Boží vedení je obsaženo v Koránu, nejhodnověrnějším a neporušitelném zjevení Božím, a tyto praktické příklady jsou spojeny s osobou Muhammada. Jestliže by se měl objevit nějaký nový prorok a nová Zjevená kniha, co by mohly dodat vlastnostem proroctví nebo k pravdě Koránu? Jestliže se má uchovat Slovo Boží nebo chránit pravda zjevení, pak se to už stalo prostřednictvím Koránu. Jestliže by se mělo dokázat, že byl v dějinách uskutečňován zákon Boží a že lze na zemi nastolit království Boží, pak to již prokázal Muhammad. Člověk nepotřebuje nová zjevení nebo nové proroky. Člověk se potřebuje probudit, otevřít svou mysl a zrychlit tep svého srdce. Nyní člověk potřebuje využít již dostupná zjevení, využít již existující zdroje a brát z nevyčerpatelných zdrojů islámu, který vtělil, uchoval a dovršil čistotu předchozích zjevení.
5. Bůh prohlásil, že Muhammad bude posledním prorokem. a také se jím stal. Žádný prorok před Muhammadem neudělal tolik, nedokončil, ani nedokázal tolik, co on. A nikdo po něm, z lidí, kteří si dělali nárok na to, že jsou proroky, neudělal nic, co by se dalo srovnávat s Muhammadovým dílem. Boží výrok však předcházel velkým historickým událostem, které pak následovaly. Oznamoval člověku dobré zprávy, že brzy vstoupí do nového věku intelektuální zralosti a duchovních výšin, a že od té doby se už obejde bez nových proroků nebo nových zjevení, že bude ponechán sám sobě, s bohatým odkazem proroctví a zjevení, které se nacházejí u Muhammada a jeho předchůdců. Předcházel skutečnost, že kultury, rasy a náboženství se budou neustále přibližovat a že lidstvu bude dostačovat jedno univerzální náboženství, v němž Bůh zaujímá Své právoplatné postavení a člověk si uvědomuje své pravé místo. Přinášelo tiché svědectví o nesmírné roli, kterou budou pokročilé vědění a vážné intelektuální úsilí hrát ve snaze přiblížit člověka k Bohu. A je pravda, že pokud člověk dokáže zkombinovat své vyspělé vědění a svůj rozumný intelektuální potenciál s duchovním a morálním učením Muhammada, nemůže se mu nepodařit uznat existenci Boží a přizpůsobit se Božímu zákonu.
Historické stadium proroctví skončilo s Muhammadem, člověku se tím dostalo důkazu, že může vyzrávat díky své vlastní iniciativě, může dát vědě možnost, aby správně fungovala a probádávala ohromná území Boží a dala mysli možnost přemýšlet a pronikat do hloubky. Pro islám je charakteristické, že má velkou pružnost a použitelnost, a může proto řešit nově vzniklé situace. Pro Korán je charakteristické, že je to univerzální kniha, neustále zjevující nové skutečnosti, její vedení je nepochybné. Pro Muhammadovo poselství je charakteristické, že je určeno všem lidem a všem generacím. Muhammad nebyl jen vůdcem jedné rasy nebo národním osvoboditelem. Byl a stále je člověkem historie a nejlepším modelem člověka - hledače Boha. Každý člověk si v něm může najít něco, z čeho se poučí, vynikající příklady dobra a zbožnosti, jež jsou hodny následování. A každá generace v něm může objevit svou ztracenou naději.