Neolitická svatyně v Praze
Archeologové v Praze Na Hůrce odkryli 6200 až 6500 let starou svatyni z mladší doby kamenné zvanou rondel. Jde o kruhové prostranství o průměru 23 metrů, které bylo ohrazené dvěma příkopy a třemi palisádami. Vstupovalo se do něj dvěma branami z východu a ze západu. Místo sloužilo k náboženským rituálům, popřípadě k výročním slavnostem a výměně zboží, řekl novinářům archeolog Milan Kuchařík z Muzea hlavního města Prahy.
Archeologové na místě pracují už od března. Kromě rondelu odkryli také dva domy neolitického sídliště, zřejmě většího významu, které bylo střediskem širokého okolí, protože svatyně se u každého nenacházejí, soudí Kuchařík. V Praze je to už třetí rondel. Další dva archeologové objevili v Krči a ve Vinoři.
Na Hůrce se podařilo archeologům vykopat mnoho nástrojů, přeslenů a hlavně střepů vypíchané keramiky a dokonce i několik celých nádob. Právě ty slouží k určení přesnějších dat. Protože jsou mezi nálezy také zvířecí kosti, je podle Kuchaříka možné, že se podaří rondel moderními metodami datovat ještě přesněji.
V České republice je známých rondelů více. Nebyly ale ještě prozkoumány. V tomto případě jde o záchranný výzkum, protože tato památka ustoupí stavbě a nenávratně zmizí. Archeologové na staveništi ještě zjistili stopy po lidech ze starší doby kamenné a odkryli devět hrobů ze starší doby bronzové.
Nálezy kruhových neolitických staveb se táhnou z území někdejšího východního Německa, přes Česko do Maďarska. Kultura, která je stavěla, je archeologům známá už 100 let. Byli to potomci starých zemědělských kultur.
Nové nálezy v bývalých socialistických zemích se objevují jenom proto, že minulý režim nepřál letecké archeologii, která je dokáže v terénu rozpoznat. Rondelů bylo podle Martina Kuny z Archeologického ústavu Akademie věd v Česku objeveno už více než deset. Nejznámější jsou z Těšetic a Kyjovic na Znojemsku a také z Bylan u Kutné Hory.
Jeden z posledních velkých nálezů je z loňského roku z Drážďan. Archeologové tam objevili kultovní místo o průměru 150 metrů, obklopené čtyřmi příkopy, třemi valy a dvěma palisádami. V areálu byly nalezeny kamenné a dřevěné nástroje a figurky lidí a zvířat.
Rondely se mohly rozšířit na Moravu a do Čech z Podunajské nížiny, protože odtamtud "přišel neolit". "Otázkou je, zda šlo o migrační vlnu nebo jen o šíření nějaké inovace na počátku neolitu," uvedl Kuna.