Rovnost

Jedním ze základních prvků v hodnotovém islámském systému je zásada rovnosti, nebo lépe řečeno, zásada poctivosti nebo nestrannosti. Hodnota rovnosti by se neměla směšovat nebo zaměňovat s pojmem totožnost nebo stereotyp. Islám učí, že před Božími zraky jsou si všichni lidé rovni, že však nejsou nutně totožní, stejní. Existují rozdíly ve schopnostech, vlohách, ctižádostech, bohatství atd. Přesto však žádný z těchto rozdílů nemůže být sám o sobě důvodem k nadřazenosti nějakého člověka nad druhým. Původ člověka, barva jeho pleti, jeho bohatství a stupeň úcty, jemuž se těší, nemají před Bohem žádný vliv na charakter a osobnost jednotlivce. Jediným rozlišujícím znakem, který Bůh uznává, je rozdíl v bohabojnosti a jediným měřítkem, kterého Bůh používá, je měřítko dobroty a duchovní výjimečnosti. V Koránu Bůh praví:
Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a o všem zpraven (49:13).
Rozdíly v rase, barvě nebo společenském postavení jsou jen náhodné. Nemají vliv na pravý význam člověka před Bohem. Hodnota rovnosti není záležitost ústavních práv nebo gentlemanské dohody či blahosklonné dobročinnosti. Je to článek víry, jejž muslim přijímá se vší vážností a k němuž musí upřímně lnout. Základy islámské hodnoty rovnosti jsou ve struktuře islámu silně zakořeněny. Hodnota rovnosti vyvěrá z následujících základních zásad jako jsou tyto:
1) Všechny lidi stvořil jeden a týž věčný Bůh, nejvyšší Pán ze všech.
2) Veškeré lidstvo patří k lidskému pokolení a všichni stejnou měrou patří k potomstvu Adama a Evy.
3) Bůh je spravedlivý a laskavý ke všem tvorům. Nestraní žádné rase, věku, ani náboženství. Celý vesmír je Jeho panstvím a všichni lidé jsou Jím stvořeni.
4) Všichni lidé se rodí rovnoprávní v tom smyslu, že nikdo si s sebou nepřináší žádný majetek, a všichni umírají jako rovnoprávní, protože si nikdo s sebou nic ze svého majetku neodnáší.
5) Bůh soudí každého člověka na základě jeho vlastních zásluh a podle jeho vlastních skutků.
6) Bůh udělil člověku, tedy člověku jako takovému, čest a důstojnost.
To jsou některé zásady, na nichž spočívá hodnota rovnosti v islámu. Jestliže je tento pojem plně uskutečněn v praxi, pak nezůstává žádné místo předsudkům ani perzekucím. A je-li tento Boží příkaz zcela naplněn, pak nezůstává místo pro útisk nebo porobu. Pojmy vyvolený národ a gojové, slova privilegované a zavržené rasy, výrazy společenské kasty a druhořadí občané ztrácejí význam a zastarávají.