Salátu-l-džanazah

Pohřbení modlitby (salátu-l-džanazah)
1. Modlitba k Bohu za zesnulého muslima je společnou kolektivní povinností (fard kifaja). Znamená to, že někteří muslimové by měli tuto službu vykonat, a jestliže ji někteří přítomní muslimové vykonají, plně to dostačuje, ostatní jsou od této služby osvobozeni.
2. Když muslim zemře, celé jeho tělo - počínaje částmi omývanými při abdestu (wudu'] - musí být několikrát omyto mýdlem nebo jiným podobným prostředkem nebo dezinfekčnínl roztokem a zbaveno všech viditelných nečistot. Když je tělo naprosto čisté, zabalí se do jednoho nebo více kusů bavlněného plátna pokrývajícího celé tělo.
3. Mrtvé tělo je pak položeno na máry nebo do rakve a neseno na modlitební místo, do mešity nebo do jiných čistých prostor. Tělo se pak položí tváří k Mekce.
4. Všichni účastníci modlitby musí vykonat abdest, ledaže by si uchovali abdest dřívější. Imám stojí vedle těla otočen tváří ke qible v Mekce, ostatní věřící stojí v řadách za ním.
5. Imám pozvedne ruku k uším a tichým hlasem oznámí začátek modlitby k Bohu za zesnulého a pronáší slova "Alláhu Akbar" (Bůh je největší ze všech). Věřící sledují imáma a podle jeho příkladu si položí pravou ruku přes levou pod pupkem jako při jiných modlitbách.
6. Imám tiše recituje slova recitovaná při jiných modlitbách, tedy pouze "Thanu" a Fátihu.
7. Pak pronese "Alláhu Akbar", aniž by zvedal ruce, a zarecituje druhou část tašahhudu (Od "Allahumma salu 'alá Sajjidiná Muhammad" až do konce).
8. Pak provede třetí takbír se slovy "Alláhu Akbar", aniž by zvedal ruce, a nabízí prosebnou modlitbu (du'a) jakýmikoliv vhodnými slovy, jež zná, nejraději těmito:


Allahummá ghfir ti hajjiná wa majjitiná, wa šahidiná wa gha'ibiná' wa saghíriná wa kabíriná wa dhakariná wa unthaná.
Allahummá man ahjajtahu minná fa ahjihi 'alá-l-Islám. Wa man tawaffajthu minná fa tawafahu 'alá-l-Islám. Allahummá lá tahrimná adžrah, wa lá taftinná ba'dah.
"O Bože! Dej odpuštění našim žijícím i našim zesnulým a těm, kdo jsou přítomni a těm, kdo jsou nepřítomni a našim mladým a našim starým a našim mužům a našim ženám."
"O Bože, každému, komu z nás dáváš život, pomoz žít v islámu a každému, koho necháš zemřít, pomoz zemřít ve víře!"
"Ö Bože! Nezbavuj nás odměny za trpělivost, s níž snášíme jeho ztrátu a nevystavuj nás soužení kvůli němu."
Pak vykoná čtvrtý takbír (se slovy Alláhu Akbar"), aniž by zvedal ruce, pak následují závěrečně pozdravy míru napravo a nalevo jako při jiných modlitbách. Měli bychom mít na paměti, že věřící stojící v řadách za imámem opakují krok za krokem po něm a potichu recitují tatáž slova.
Po modlitbě se tělo spustí do hrobu s tváří obrácenou k Mekce. Při spouštění těla se pronášejí tato slova:


"Bism-l-Láhi wa bi-l-Lahi wa 'ala Millati Rasuli-l-Láhi Sallá-l-Lahu 'Aljahi wa Sallam."
"Ve jménu Božím a s Bohem a podle sunny (tradice) Posla Božího, jenž buď požehnán a budiž mu mír Boží."
Kromě toho lze vykonat i jakékoli jiné vhodné modlitby.
Zesnulo-li dítě v předpubertálním věku, je modlitba stejná, až na to, že po třetím takbíru místo dlouhé prosebné modlitby recitují věřící tato slova:


"Allahumma-dž'alhu laná faratan wa dž'alhu haná dhuchra, wa dž'alhu laná šafi'an wa mušaffa'a."
"Ó Bože! Učiň z něho (z ní) našeho posla a učiň z něj naši odměnu a poklad, a učiň z něho našeho přímluvce a přijmi jeho přímluvy."
Celá pohřební modlitba se provádí vestoje.
Když muslima míjí pohřební průvod, ať už je muslimský nebo jiné víry, měl by každý muslim vestoje uctít památku zesnulého.
Muž omývá muže a žena omývá ženu. Žena smí omývat svého manžela a muž nebo žena smí omývat své malé děti. Během omývání by jejich ruce měly být pokryty rukavicemi nebo kusem látky a intimní části těla by se měly omývat s odvrácenou tváří.
Hrob by měl být postaven a označen jednoduše. Mrtvé tělo by mělo být pokryto kusy bavlněné látky běžné kvality. Jakékoliv výstřednosti v úpravě hrobu nebo okázalé oblékání těla mrtvého a podobné věci nejsou islámské. Je to falešná marnost a mrhání hodnotami, které lze využít lépe a jinak.
Zvyk některých severoamerických muslimů pořádat po pohřbu zesnulých nákladné a velké hostiny je také neislámský, je to nezodpovědné mrhání penězi a energií, které mohou být s ohromným prospěchem využity jinak.