Súra 021. Proroci

21:1   Přibližuje se k lidem zúčtování jejich, zatímco lhostejně se odvracejí,   
21:2   a kdykoliv jim od Pána jejich nové připomenutí přijde, jen jako v zábavě mu naslouchají   
21:3   s výsměchem v srdcích. A ti, kdož nespravedliví jsou, tajně se domlouvají: „Což není on jen smrtelník vám podobný? Cožpak se chcete podílet na kouzelnictví, přestože oči máte vidoucí?“   
21:4   Rci: „Pán můj dobře zná řeči na nebesích i na zemi, On slyšící je i vševědoucí.“   
21:5   Však naopak oni hovoří: „To jsou jen sny popletené či spíše on sám si to vymyslil, ba věru on básníkem je! Ať tedy předloží znamení, s jakými byli vysláni proroci staří!“   
21:6   Neuvěřilo před nimi žádné město, a zahubili jsme je. Uvěří snad nyní tito?   
21:7   A poslali jsme před tebou pouze muže, jimž vnuknutí jsme dali. Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li!   
21:8   A nedali jsme těmto prorokům těla, jež by pokrmy nejedla, a ani nesmrtelní nebyli.   
21:9   Potom jsme splnili slib jim daný a zachránili jsme je i ty, jež jsme chtěli, zatímco přestupníky jsme zahubili.   
21:10   A nyní jsme vám již Písmo seslali, v němž pro vás je připomenutí - což to nepochopíte?   
21:11   A kolik jsme vyvrátili měst, jež byla nespravedlivá, a po nich vzniknout jsme národům jiným dali!   
21:12   A jakmile pocítili přísnost Naši, prchat z měst se jali.   
21:13   „Neprchejte, ale raději se vraťte k přepychu, v němž jste žili, a do příbytků svých - možná že o vydání počtu požádáni budete!“   
21:14   A odpověděli: „Běda nám, my věru byli jsme nespravedliví!“   
21:15   A nepřestalo toto volání jejich, dokud jsme je jak obilí neskosili a životy jejich nezhasili.   
21:16   My nebesa a zemi a vše, co je mezi nimi, jsme pro zábavu nestvořili;   
21:17   kdybychom se byli chtěli pobavit, našli bychom si zábavu u Sebe, kdybychom už tak učinit zamýšleli.   
21:18   Naopak My pravdu proti falši mrštíme, a roztříští ji, a hle, ona se rozplyne; však běda vám za to, co lživě Bohu připisujete!   
21:19   Jemu náleží všichni, kdož na nebesích jsou a na zemi; a ti, kdož u Něho dlí, nejsou tak hrdopyšní, aby Mu nesloužili, a nikdy neumdlí   
21:20   a pějí slávu Jeho dnem i nocí bez přestání. 

21:21   Vzali si snad božstva pozemská, jež k životu probouzejí?   
21:22   Kdyby byla na nebi a na zemi božstva jiná kromě Boha, věru by obojí již zkáze bylo propadlo. A oč je Bůh, Pán trůnu, slavnější než to, co mu připisují!   
21:23   A On nebude tázán na to, co koná. zatímco oni budou dotazováni na počtu vydání.   
21:24   Či vzali si vedle Něho božstva jiná? Rci: „Předložte tedy důkaz svůj! Toto je připomenutí těm, kdož se mnou jsou, i připomenutí těm, kdož byli přede mnou!“ Však naopak, většina z nich pravdu nezná a odvrací se od ní.   
21:25   A nevyslali jsme před tebou žádného posla, abychom mu nebyli vnukli: „Není božstva kromě Mne; uctívejte Mne tedy!“   
21:26   Hovoří: „Milosrdný si vzal děti!“ Sláva Mu! Ba nikoliv, to služebníci jsou jen Jeho ctihodní,   
21:27   kteří se dříve než On promluvit neodvažují a jen podle rozkazu Jeho jednají.   
21:28   A On zná dobře, co je před nimi a co je za nimi, a oni se přimlouvat nesmějí, leč za toho, v němž On nalezne zalíbení; a oni se před Ním třesou bázní.   
21:29   A kdyby někdo z nich řekl: „Já božstvem vedle Něho jsem,“ toho bychom peklem odměnili, neboť takto My nespravedlivé odměňujeme.   
21:30   Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří?   
21:31   A vztyčili jsme na zemi hory pevně zakotvené, aby se s nimi nekývala, a učinili jsme na ní průchody jako cesty - snad jimi budou vedeni.   
21:32   A učinili jsme nebe střechou chráněnou a přesto se oni odvracejí od Našich znamení.   
21:33   On je ten, jenž stvořil noc i den, slunce i měsíc a oba po nebeské své dráze plují.   
21:34   Žádnému ze smrtelníků, kteří před tebou byli, jsme nesmrtelnost nedali. A jestliže ty zemřeš, budou snad oni nesmrtelní?   
21:35   Každá duše smrti okusí; a zkoušíme vás zlým i dobrým co pokušením, a k Nám budete navráceni.   
21:36   A když tě nevěřící spatří, posměšky si z tebe jen dělají a hovoří: „Je tohle ten, co zmiňuje se pohrdavě o božstvech vašich?“ A při tom sami nevěří v Milosrdného připomenutí!   
21:37   Člověk je stvořen ze spěchu! Já ukáži vám záhy Svá znamení, však nežádejte jejich uspíšení!   
21:38   A říkají nevěřící: „Kdy slib tento se splní, jste-li pravdomluvní?“   
21:39   Kéž by znali ti, kdož nevěří, tu chvíli, kdy nebudou moci oheň odvrátit od tváří svých a zad svých a kdy pomoc žádnou mít nebudou!   
21:40   Ba, Hodina přikvačí na ně znenadání a v úžas je uvede a nebudou schopni ji zadržet a ani odklad nedostanou. 

21:41   A dělali si posměšky již z poslů předchozích, avšak to, čemu se posmívali, obklopilo ty, kdož tomu se posmívali.   
21:42   Rci: „Kdo ochrání vás za noci i za dne před Milosrdným?“ A přece od připomenutí Pána svého se odvracejí!   
21:43   Mají snad místo Nás božstva jiná, jež bránit je budou? Ta nejsou schopna pomoci ani sama sobě, a oni jimi nebudou proti Nám chráněni.   
21:44   Ba naopak, nechali jsme je i otce jejich užívat světa tohoto tak, až prodloužily se životy jejich. Což nevidí, že přicházíme na zem zmenšujíce ji ze všech stran? Jsou snad vítězi oni?   
21:45   Rci: „Já varuji vás jedině vnuknutím mně daným, však hluší neslyší volání, jsou-li varováni.“   
21:46   A jestliže se jich dotkne jen jediné dechnutí trestu Pána tvého, vykřiknou: „Běda nám, my vskutku nespravedliví jsme byli!“   
21:47   A postavíme v den zmrtvýchvstání váhu spravedlivou a nebude duše žádná o nic ošizena; a i kdyby to mělo jen váhu zrna hořčičného, My je přineseme. A my stačíme si jako účetní.   
21:48   A dali jsme již kdysi Mojžíšovi a Árónovi spásné zjevení, osvícení, i bohabojným připomenutí,   
21:49   těm, kteří se Pána svého kvůli nepoznatelnému obávají a před Hodinou se chvějí.   
21:50   A toto je připomenutí požehnané, Námi seslané. Chcete je snad popírat?   
21:51   A darovali jsme již předtím Abrahamovi správné vedení, neboť jsme o něm věděli.   
21:52   Hle, pravil otci svému a lidu svému: „Co je to za sochy, jichž se tak usilovně přidržujete?“   
21:53   Odpověděli: „Shledali jsme, že otcové naši je uctívali.“   
21:54   Pravil: „Vskutku vy i vaši otcové ve zjevném bludu jste!“   
21:55   I řekli: „Přišels k nám s pravdou, anebo jsi jedním z těch, kdo žertují?“   
21:56   Odpověděl: „Ba právě naopak! Váš Pán je Pánem nebe a země a On obé stvořil. A já jsem jedním z těch, kdož to dosvědčují.   
21:57   Při Bohu, dozajista nastrojím úklad modlám vašim, jakmile záda vaše se obrátí.“   
21:58   A rozbil je na kousky všechny kromě té největší z nich - snad oni sami se k ní navrátí.   
21:59   I řekli: „Kdo tohle božstvům našim udělal, ten věru mezi nespravedlivé patří!“   
21:60   A pravili jedni: „Slyšeli jsme mladíka nějakého o nich poznámky činit, Abraham mu říkají.“ 

21:61   I zvolali: „Přiveďte ho před oči lidí - snad budou proti němu svědčit!“   
21:62   A zeptali se jej: „Byls to ty, Abrahame, kdo s našimi božstvy se tohle odvážil učinit?“   
21:63   Odpověděl: „Nikoliv, to tenhle největší z nich udělal, zeptejte se jich, jestliže mohou promluvit!“   
21:64   Nevěřící se obrátili proti sobě a řekli: „Vy věru jste nespravedliví!“   
21:65   Potom však opět nastal obrat v hlavách jejich a prohlásili: „Ty přece víš, že vůbec nemluví!“   
21:66   Abraham pravil: „Pročpak tedy uctíváte vedle Boha něco, co vám ani neprospívá, ani neškodí?   
21:67   Hanba na vás i na to, co místo Boha uctíváte. Cožpak nejste rozumní?“   
21:68   Zvolali: „Upalte ho a pomozte božstvům svým, udělat něco chcete-li.“   
21:69   Avšak My jsme pravili: „Ohni, vychladni a buď neškodným pro Abrahama!“   
21:70   A hodlali mu úklad nastrojit, však My jsme způsobili, že sami ztrátu největší utrpěli.   
21:71   A zachránili jsme jeho i Lota vedouce je do země, již jsme pro lidstvo celé požehnali,   
21:72   a darovali jsme mu Izáka a Jakuba nádavkem a všechny jsme bezúhonnými učinili.   
21:73   A ustanovili jsme je vůdci, kteří lid svůj řídí podle rozkazu Našeho, a vnukli jsme jim konání dobrého, dodržování modlitby a rozdáváni almužny - a byli služebníky Našimi.   
21:74   A dali jsme Lotovi osvícení a vědění a zachránili jsme ho z města, jež nepravosti páchalo a jehož obyvatelé byli lidmi špatnými a hanebnými.   
21:75   A uvedli jsme jej do milosrdenství Svého, neboť patřil mezi bezúhonné.   
21:76   (A zmiň) se o Noem, který již dříve Nás volal, a vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej i rodinu jeho od pohromy nesmírné   
21:77   a pomohli jsme mu proti lidu, jenž prohlašoval znamení Naše za vylhaná. A byl to lid špatný a utopili jsme je všechny.   
21:78   A zmiň se o Davidovi a Šalomounovi; hle, oni vynesli rozsudek o poli, jež poškodilo stádo ovcí lidí jedněch, a byli jsme svědky rozsudku jejich.   
21:79   A vnukli jsme Šalomounovi pochopení věci té a oběma jsme darovali osvícení a vědění. A donutili jsme hory a ptáky, aby spolu s Davidem Naši pěli chválu. A tak jsme učinili.   
21:80   A naučili jsme jej vyrábět brnění pro vás, abyste se jimi chránili před útočností vzájemnou - budete za to vděčni? 

21:81   A Šalomounovi jsme podrobili vítr, jenž jako vichřice na rozkaz jeho duje k zemi, již jsme požehnali. A o všech těch věcech My dobře jsme věděli.   
21:82   A také některé satany jsme mu podrobili, aby se do moře potápěli či práce jiné proň vykonávali, a My jsme je při tom střežili.   
21:83   A zmiň se o Jóbovi, jenž volal k Pánu svému: „Postihlo mne neštěstí, však tys nejslitovnější ze slitovníků!“   
21:84   A vyslyšeli jsme jej a odvrátili od něho neštěstí, jež nesl, a vrátili jsme mu jeho rodinu a přidali ještě jednou tolik s nimi jako milosrdenství své a jako připomenutí těm, kdož Nás uctívají.   
21:85   A zmiň se o Ismaelovi, Idrísovi a Dhu l-Kiflovi - a ti všichni byli trpěliví,   
21:86   a uvedli jsme je do milosrdenství Svého a jsou mezi bezúhonnými.   
21:87   A zmiň se o Muži s rybou; když odešel rozzloben a domníval se, že proti němu nic nezmůžeme. A volal nás v temnotách říkaje: „Není božstva kromě Tebe, sláva budiž Tobě! Věru jsem patřil k nespravedlivým!“   
21:88   I vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej z útrap jeho. A takto My poskytujeme záchranu věřícím.   
21:89   A zmiň se o Zachariášovi, když volal k Pánu svému: „Pane můj, neponechávej mne samotného, Ty, jenž z dědiců jsi nejlepší!“   
21:90   Vyslyšeli jsme jej a darovali jsme mu Jana a učinili jsme manželku jeho plodnou. A všichni ti se předstihovali v dobročinném konání a modlili se k Nám z touhy a úcty a byli vůči Nám pokorní.   
21:91   A zmiň se o té, jež panenství své střežila. A vdechli jsme do ní část ducha Svého a učinili jsme z ní i ze syna jejího pro veškeré lidstvo znamení.   
21:92   Hle, tato vaše obec je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy!   
21:93   Avšak oni se ve věci své mezi sebou rozpoltili, však přesto se všichni k Nám navrátí.   
21:94   Kdokoliv dobré skutky koná a je při tom věřící, tomu úsilí jeho věru nebude upřeno a zajisté mu je k dobru připíšeme.   
21:95   A je zakázáno městu každému, jež jsme zahubili, aby se obyvatelé jeho v ně navrátili,   
21:96   pokud nebudou vypuštěni Gog a Magog; a tehdy se lidé z každého hrobu vynoří!   
21:97   Pravdivý slib se přibližuje, a hle, strnulé jsou zraky těch, kdož neuvěřili. „Běda nám, že lhostejní jsme byli k němu, ba naopak, byli jsme nespravedliví.“   
21:98   Vskutku vy i to, co jste místo Boha uctívali, palivem budete peklu a věru se doň dostanete!   
21:99   Kdyby tamti byli skutečnými božstvy, nebyli by se sem dostali; a všichni v něm budou nesmrtelní.   
21:100   A bude tam pro ně jen sténání, však nebudou v něm slyšeni. 

21:101   Ti však, jimž jsme předem slíbili odměnu překrásnou, ti od pekla budou vzdáleni   
21:102   a neuslyší z něho ani šelest nejmenší a v tom, po čem duše jejich toužily, budou nesmrtelní.   
21:103   Ani den hrůzy největší je nezarmoutí a andělé je přivítají slovy: „Toto váš je den, jenž byl vám přislíben!“   
21:104   V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme!   
21:105   A věru jsme již napsali v žalmech, po připomenutí, že zemi podědí Moji bezúhonní služebníci.   
21:106   A je v tom zajisté sdělení pro lid Mne uctívající.   
21:107   A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré.   
21:108   Rci: „Bylo mi vnuknuto jenom, že božstvem vaším je Bůh jediný. Odevzdáte se tedy do Jeho vůle?“   
21:109   A jestliže se odvrátí, tedy rci: „Já varoval vás bez rozdílu a věru nevím, je-li blízko či daleko to, co vám bylo slíbeno.“   
21:110   A On zná dobře to, co veřejně hovoříte, i to, co skrýváte.   
21:111   Nevím, zda to snad není pouze pokušení pro vás a dopřání vám užívat na určitou chvíli.   
21:112   Rci: „Pane můj, rozhodni podle pravdy!“ Pán náš je Milosrdný a u Něho budiž vyžadována pomoc proti tomu, co lživě Mu připisujete!