75:1 Hle, přísahám při dni zmrtvýchvstání
75:2 a při duši, jež stálé výčitky si činí!
75:3 Myslí si člověk snad, že neshromáždíme jeho kosti?
75:4 Však ano, a dokonce schopni jsme sestavit jeho prsty!
75:5 A naopak, člověk si spíše přeje jednat i dál hříšně
75:6 a ptá se: „Kdy vůbec ten den zmrtvýchvstání nastane?“
75:7 Až zrak se oslepí,
75:8 až měsíc se zatmí,
75:9 až slunce s měsícem se spojí,
75:10 tehdy člověk vykřikne: „Kam prchnout mám?“
75:11 Však pozor! Nebude žádný úkryt znám,
75:12 u Pána tvého v ten den bude shromaždiště jen!
75:13 V ten den bude člověku sděleno, co zavčas učinil a co zameškal.
75:14 Ba co víc, člověk sám sebe bude jasně zřít,
75:15 a kdyby své omluvy mohl předložit. . .
75:16 Nehýbej příliš jazykem svým, když je přednášíš, ve snaze je uspíšit,
75:17 vždyť Nám přísluší je shromáždit i číst.
75:18 A když ti je předčítáme, sleduj jeho přednášení,
75:19 a potom na Nás je podat jeho objasnění.
75:20 Však pozor! Vy naopak milujete rychle plynoucí
75:21 a zanedbáváte život budoucí.
75:22 V ten den budou jedny tváře zářící
75:23 a ke svému Pánu hledící
75:24 a jiné tváře v ten den budou sinalé, tušící,
75:25 že dovrší se na nich trest páteř lámající.
75:26 Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti
75:27 a bude řečeno: „Kdo je zaklínatel?“
75:28 a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka,
75:29 a proplete se s nohou noha,
75:30 v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou.
75:31 „On almužnu nedával ani modlitbu nekonal,
75:32 však odvracel se a za lež prohlašoval,
75:33 a pak ke své rodině pyšně kráčeje se odebral!“
75:34 Ach běda ti, běda!
75:35 A znovu běda ti, běda!
75:36 Myslí si člověk snad, že sám sobě bude zůstaven?
75:37 Což nebyl kapkou semene vystříknutého jen?
75:38 Potom se kapkou přilnavou stal a Bůh jej stvořil a vyrovnal
75:39 a dvě pohlaví, mužské a ženské, z něho udělal.
75:40 Což není v moci jeho, aby mrtvým opět život dal?