Svatý kopeček naleznete 8 km severovýchodně od Olomouce, odtud směr Opava v Chvalkovicích (místní část Olomouce) odbočit vpravo na Svatý Kopeček 382 m n.m., dříve Hora premonstrátská, Svatá Hora
Popis:
Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku sestává z chrámu titulu Navštívení Panny Marie dále obytných a účelových budov, ambitů s kaplí; je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. stol., jeho výstavby a výzdoby se zúčastnili přední umělci tehdejší doby. Celková hloubka areálu je kolem 70 m. Chrámové průčelí spolu s bočními křídly (celková délka 97 m) vytváří architektonicky velice působivý celek; má bohatou sochařskou výzdobu: v průčelní zdi u vchodu je alegorie božských ctností - víry, naděje a lásky, autor J. Winterhalter, v nikách v průčelí jsou sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Nad horizontální římskou atikou obou křídel jsou sochy dvanácti apoštolů a sv. Šebestiána a sv. Rocha, ochránců před morem. Autorem je J. Winterhalter. Při pohledu na Olomouc vynikne záměr architekta v situování poutního místa, to jest prodloužit podélnou osu kostela směrem k bývalému premonstrátskému opatství Klášterního Hradiska (6 km, nyní vojenská nemocnice). V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 prarodiči Jiřího Wolkra, pozdějšího básníka, manžely Skládalovými jako projev radosti nad narozením vnuka. S oběma bočními jednopatrovými křídly jsou po obou bocích kostela spojeny další prostory: zimní kaple a svaté schody jako připomínka 28 schodů v jeruzalémském paláci Pilátově, po nichž Kristus vystupoval před svým odsouzením. Ve vrcholové části schodiště je krásná řezbářská práce Pieta od uničovského Jiřího Heinze. Za přesbytářem kostela je rozsáhlé nádvoří se sousoším sv. Norberta uzavřené do půlkruhu otevřeným ambitem s křížovou cestou, do jehož středu je vestavěna kaple Jména Panny Marie s centrální oválnou dispozicí uzavřenou klenbou kopule. V ambitu jsou ještě dvě menší kaple kajícníků sv. Petra a sv. Maří Magdaleny. Poutní kostel sestává z hlavní a příčné lodi, má valenou klenbu, kopuli a osm bočních kapli. Interiér chrámu oslní prostorností, výtvarnou výzdobou a světlostí. Valená klenba s lunetami v presbytáři a lodi je celá pokryta plastickou štukou vyplněnou v symbolech invokace litanie loretánské a velké freskové obrazy Nejsvětější Trojice, Boží oslava a nanebevzetí Panny Marie. Na vítězném oblouku je malba připomínající korunovaci milostného obrazu z r. 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Štuková výzdoba kruchty vytváří spolu s varhanami harmonický celek řazený mezi evropské pozoruhodnosti. Chrámová kopule s lucernou spočívá na čtyřech pilířích, je vyzdobena freskovými obrazy zobrazujícími události ze života šesti starozákonních žen: Sáry, Rebeky, Abigail, Betsabé, Judith a Ester. Hlavní oltář vhodně včleněný do přemíry uměleckého bohatství je mistrovským dílem navrhovatele Baltassare Fontany. Na stěnách presbytáře jsou ve stříbře tepané obrazy vztahující se k událostem při založení kostela. Boční kaple od vchodu, evangelijní strana: Nejdražší krve Páně, sv. anděla strážce, sv. Augustina, sv. Josefa. Epištolní strana: Bolestná Panna Maria, sv. Pavlína (patronka Olomouce - na tomto místě stávala původní kaple zakladatele poutního místa kupce Andrýska), sv. Norberta a sv. Jáchyma. Mramorový obětní stůl, ambon a sedes z r. 1977 podle návrhu ing. arch. T. Černouška. Svatý Kopeček patří svou polohou, architekturou a výtvarnou výzdobou mezi mimořádně zdařilé barokní stavby, je dílem mnoha umělců jak ze zemí za Alpami a Vídně tak i řady umělců moravských a olomouckých.
Historie:
Vznik poutního místa je spojen se jménem zámožného olomouckého obchodníka s vínem Jana Andrýska (žil v letech 1595-1673), který slíbil postavit na kopci, tehdy zvaném Svatá hora, nad Olomoucí kapli. Legenda říká, že při vyhledávání místa pro budoucí kapli přišel na pahorek podobající se místu, na němž se mu Matka Boží zjevila ve snu. Výstavbou kaple (vysvěcené r. 1633) postavené na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko u Olomouce začíná trvalé sepětí budoucího poutního místa s premonstrátskou řeholní komunitou, která zde působila od r. 1151. Klášter byl na tomto místě založen v r. 1078 olomouckým údělným knížetem Ottou Sličným; do r. 1149 zde byli břevnovští benediktini.
O nynějším milostném obrazu Panny Marie vypráví legenda, že poustevník, který byl ustanoven službou u kaple, byl probuzen líbezným zpěvem poutníků, kteří v kapli položili na oltář mariánský obraz a pak zmizeli. Dnes převažuje mínění, že jde o hodnotnou plastiku dříve umístěnou a uctívanou někde na vhodném místě v přírodě, která po dostavbě obohatila kapli i dnešní chrám a stala se "paladiem" kraje. Ve třicetileté válce byla kaple zničena, později obnovena; pro narůstající počet poutníků vybudovali premonstráti z Hradiska v letech 1669-79 nový prostorný kostel podle návrhu vlašského architekta Giovanniho Pietra Tencalla.